Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 486/10 ECLI:CZ:US:2010:4.US.486.10.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed as untimely due to late filing after valid service of judgment. Stayer argued improper service but court found receipt by authorized agent valid. Court rejected delay claim and dismissed complaint under statutory time limits.

Geschäftsnummer IV.ÚS 486/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by the applicant S. Š. against lower court decisions regarding his case. The applicant argued that the Supreme Court's judgment was not properly served because his lawyer did not receive it personally, claiming this should extend the filing deadline. However, the court found that the judgment was validly served on the applicant and his authorized law firm representative on September 3, 2009, and the complaint was submitted over five months later. Consequently, the court ruled the complaint was untimely and inadmissible under the relevant procedural statutes.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 63 trestního řádu; § 50a odst. 4 občanského soudního řádu: A constitutional complaint is untimely if filed beyond the 60-day limit from service, even if the applicant claims improper service, as receipt by an authorized agent constitutes valid delivery.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint admissibility statutory time limits valid service of process authorized agent receipt procedural deadline extension

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 62 až 64 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
5 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 62 až 64 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"), jako na včasnou.
§ 63 trestního řádu
Dle § 63 trestního řádu se pro způsob doručování fyzickým osobám, právnickým osobám, státním orgánům, státu, advokátům, notářům, obcím a vyšším územně samosprávným celkům přiměřeně použijí předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení.
§ 50a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
Dle § 50a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský soudní řád"), písemnost určenou advokátu, notáři, soudnímu exekutorovi a patentovému zástupci za ně mohou přijímat osoby, které k tomu byly zmocněny, nebo jejich zaměstnanci.
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 30. srpna 2010 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele S. Š., zastoupeného JUDr. Pavlem Reiserem, advokátem se sídlem Mikulášská 9, Plzeň, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 3 Tdo 897/2009-733 ze dne 19. 8. 2009, usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 7 To 32/2009-683 ze dne 21. 4. 2009 a rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 34 T 7/2008-635 ze dne 12. 2. 2009, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 18. 2. 2010 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů.

Dříve než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí, byl povinen zkoumat, zda byla ústavní stížnost podána včas, zda byla přípustná a zda splňovala i další formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu.

Dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytoval. Stěžovatel v této souvislosti uvedl, že usnesení Nejvyššího soudu č. j. 3 Tdo 897/2009-733 ze dne 19. 8. 2009 nebylo řádně doručeno jeho obhájci, neboť přestože mělo být doručováno do vlastních rukou, převzal jej toliko zmocněnec obhájce a nikoliv obhájce sám. Tato skutečnost dle stěžovatele zakládala neúčinnost doručení a na jeho ústavní stížnost tak bylo třeba pohlížet, s ohledem na ustanovení § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 62 až 64 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"), jako na včasnou.

Ze spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. 34 T 7/2008, jenž si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno, že dne 3. 9. 2009 stěžovatel osobně převzal usnesení Nejvyššího soudu č. j. 3 Tdo 897/2009-733 ze dne 19. 8. 2009 a téhož dne jej převzala i zmocněnkyně jeho obhájce (jednalo se o zaměstnankyni advokátní kanceláře). Dle § 63 trestního řádu se pro způsob doručování fyzickým osobám, právnickým osobám, státním orgánům, státu, advokátům, notářům, obcím a vyšším územně samosprávným celkům přiměřeně použijí předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení. Dle § 50a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský soudní řád"), písemnost určenou advokátu, notáři, soudnímu exekutorovi a patentovému zástupci za ně mohou přijímat osoby, které k tomu byly zmocněny, nebo jejich zaměstnanci. Vykonávají-li tyto osoby svou činnost společně s jinými osobami, mohou ji přijmout i tyto jiné osoby a jejich zaměstnanci. Naopak ze žádného ustanovení trestního či občanského soudního řádu nevyplývá, že by advokát musel převzít písemnost osobně.

Z výše uvedeného je patrno, že usnesení Nejvyššího soudu č. j. 3 Tdo 897/2009-733 ze dne 19. 8. 2009 bylo řádně doručeno jak stěžovateli, tak i jeho obhájci, a to dne 3. 9. 2009. Byla-li ústavní stížnost předána k poštovní přepravě až dne 17. 2. 2010, tedy po uplynutí více než pěti měsíců ode dne doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, stalo se tak opožděně a Ústavnímu soudu nezbylo než ji odmítnout dle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. srpna 2010

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj