Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 2367/10 ECLI:CZ:US:2010:4.US.2367.10.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed as premature due to lack of final judicial decision on search legality.

Geschäftsnummer IV.ÚS 2367/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the applicant's request to ban police searches and destroy forensic reports based on a prior ruling. The applicant argued that remedies were exhausted and sought to bypass the principle of subsidiarity by challenging police actions directly. The court dismissed the complaint because the applicant failed to challenge the specific police orders in time and because the Constitutional Court cannot prematurely review the proportionality of searches before ordinary courts have made a final decision.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible if filed prematurely against police measures without a final judicial decision on the legality of the search, respecting the principle of subsidiarity and the competence of ordinary courts to evaluate evidence.

Schlagwörter

KI-generiert
premature constitutional complaint principle of subsidiarity search and seizure final judicial decision ordinary court competence forensic reports destruction police powers

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný (nestanoví-li citovaný zákon jinak).
čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod
1, čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod, čl.
čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR
Listiny základních práv a svobod, čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR, čl.
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
1, čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl.
čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 6. září 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ve věci navrhovatele M. F., zastoupeného Mgr. Robertem Cholenským, advokátem se sídlem Bolzanova 461/5, 618 00 Brno, DS: 764rs4p, o ústavní stížnosti proti jinému zásahu veřejné moci, Policie České republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, odboru násilí, v trestním řízení vedeném pod č. j. UOOZ-42/Tč-2009-27, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti se stěžovatel z důvodu "zadržování" jeho předmětů zajištěných při pohlídkách jiných prostor domáhal, aby Ústavní soud zakázal Policii České republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, odboru násilí, pokračovat (v trestním řízení vedeném pod č. j. UOOZ-42/Tč-2009-27) v porušování práva stěžovatele zakotveného v čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod, čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR, čl. 6 odst. 1, čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k této úmluvě. Dále stěžovatel požadoval, aby Ústavní soud jmenovanému policejnímu orgánu přikázal, aby vydal stěžovateli při prohlídce jiných prostor odňaté předměty a z trestního spisu odstranil a zničil všechny znalecké posudky, které jsou na jejich zkoumání založeny nebo které je jakýmkoliv způsobem využívají.

Na podporu své argumentace stěžovatel odkázal na nález

sp. zn. Pl. ÚS 3/09

, jakož i § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Dle názoru stěžovatele z citovaného ustanovení (stručně shrnuto) vyplývá, že účinky uvedeného nálezu dopadají na jeho případ tím způsobem, že zakládají právní titul pro vydání nálezu s výrokem odpovídajícím obsahově formulovanému návrhovému žádání, neboť opravné prostředky, jež mu v uvedeném směru zákon k ochraně jeho práva poskytuje, jak doložil, řádně vyčerpal.

Dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný (nestanoví-li citovaný zákon jinak).

Ohlédnuto od toho, že stěžovatel nenapadl včas podanou ústavní stížností samotné (v návrhu označené) příkazy policejního komisaře, a tudíž i od toho, že zaměřil takto ex post (opomenuv pořad práva) své úsilí k odstranění jejich důsledků, nutno říci, že své výtky předkládá Ústavnímu soudu k posouzení předčasně.

Při poukazu na nález

sp. zn. Pl. ÚS 3/09

, resp. rozhodovací důvody v něm obsažené pomíjí, že v něm Ústavní soud vyjádřil též z pohledu zásady subsidiarity ústavní stížnosti stanovisko, dle něhož "přezkoumatelným v řízení o ústavní stížnosti může být až konečné rozhodnutí ve věci, které by se mělo vypořádat i s námitkou zásahu do práva na soukromý život v podobě domovní prohlídky". V návaznosti na to zdůraznil, že "navíc jistě není žádoucí, aby Ústavní soud v obdobných věcech posuzoval přiměřenost nařízení a výkonu prohlídek všech prostor jako první. Mohl by totiž tak nepřiměřeně a předčasně zasáhnout do kompetence obecných soudů shromažďovat a hodnotit důkazy a ve svém důsledku tak předurčovat výsledek trestního řízení.". Konečně uvedený závěr ve své konkrétní rozhodovací činnosti posléze Ústavní soud promítl do obsahu odůvodnění nálezu

sp. zn. II. ÚS 1414/07

, na něž, i stran konsekvencí z něj plynoucích, postačí pro stručnost odkázat.

S ohledem na uvedený přístup Ústavního soudu k dané problematice byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6.září 2010

Pavel Holländer

soudce zpravodaj