Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 2222/10 ECLI:CZ:US:2010:2.US.2222.10.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed for late filing due to mandatory lawyer representation requirement and short 10-day cure period.

Geschäftsnummer II.ÚS 2222/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court dismissed the applicant's constitutional complaint filed on the very last day of the 60-day limitation period. The applicant argued that requesting legal aid from the Bar Association satisfied the mandatory representation requirement under the Constitutional Court Act, but the court found the initial filing formally defective. Consequently, the court issued a 10-day cure period which the applicant failed to meet, leading to the rejection of the complaint.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint filed within the statutory deadline but containing formal defects requiring mandatory legal representation is subject to a short cure period; failure to rectify these defects within the prescribed time results in the dismissal of the complaint.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint mandatory legal representation statutory limitation period formal defects cure period Bar Association aid dismissal of complaint

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 17. srpna 2010 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. B., bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 7 Afs 17/2010 a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 10. 2009 sp. zn. 57 Ca 42/2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 31. 7. 2010 a doručenou Ústavnímu soudu dne 2. 8. 2010, tedy podanou na samém konci 60denní lhůty k podání ústavní stížnosti, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Plzni. V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že ke splnění podmínky dané ust. § 30 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") zažádal o pomoc Českou advokátní komoru.

Vzhledem k tomu, že toto podání vykazovalo formální vady (stěžovatel nebyl právně zastoupen dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), byl stěžovatel přípisem ze dne 4. 8. 2010 vyzván k jejich odstranění, a to ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení této výzvy Ústavního soudu s poučením, že neodstraní-li vady v této lhůtě, bude jeho návrh odmítnut.

Ústavní soud lhůtu nepovažoval za krátkou, vzhledem k tomu, že z podání stěžovatele je zřejmé, že mu byla známa jednak skutečnost, že v řízení před Ústavním soudem je vyžadováno povinné zastoupení advokátem, a dále i možnost zajistit si právní zastoupení v případě, že nemá prostředky na hrazení nákladů právního zastoupení, cestou určení advokáta Českou advokátní komorou (§ 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb.,o advokacii, ve znění pozdějších předpisů). Z informací uvedených na internetové adrese ČAK (http://www.cak.cz/images/prilohy_-_word/Prav_pomoc_nemajetnym.doc) je pak dále patrno, že ČAK vyřizuje žádosti o určení advokáta do jednoho týdne, přičemž podání stěžovatele bylo učiněno na samém konci 60denní lhůty k podání ústavní stížnosti.

Stěžovateli byla shora citovaná výzva doručena dne 6. 8. 2010. Dne 16. 8. 2010 bylo Ústavnímu soudu doručeno sdělení stěžovatele, že určení právního zástupce bylo Českou advokátní komorou rozhodnutím ze dne 30. 7. 2010 č. j. 2022/10 zrušeno (tedy před podáním ústavní stížnosti).

Za této situace, tedy kdy stěžovatel ani přes výzvu Ústavního soudu neodstranil vady ústavní stížnosti, nezbylo soudci zpravodaji než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu usnesením odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. srpna 2010

Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj