Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 1264/10 ECLI:CZ:US:2010:3.US.1264.10.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair trial over unpaid apartment service arrears. Stipulates no constitutional rights violated by debt collection. Upholds lower court's factual findings on inheritance liability.

Geschäftsnummer III.ÚS 1264/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaints filed by two individuals against a district court judgment ordering them to pay unpaid apartment service arrears. The applicants argued that the district court's handling of evidence and fact-finding violated their right to a fair trial and legal certainty. The court rejected these claims, noting the applicants offered no relevant constitutional arguments and merely disagreed with factual findings regarding inheritance liability, which did not constitute a violation of fundamental rights.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints lacking relevant constitutional argumentation or demonstrating a violation of fundamental rights are inadmissible as obviously unfounded.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint unfair trial legal certainty inheritance liability apartment services fundamental rights inadmissible appeal

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 30. června 2010 v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. O. T. a 2. P. T., obou zastoupených JUDr. Josefem Karlíkem, advokátem v Praze 10, Počernická 22, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. 2. 2010 č. j. 38 C 245/2009-52, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 30. 4. 2010 a doplněné podáním ze dne 1. 6. 2010, stěžovatelé navrhli zrušení v záhlaví označeného rozsudku, neboť tvrdí, že jeho vydáním došlo k porušení jejich ústavního práva na spravedlivý proces dle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a dále čl. 96 Ústavy ČR.

Stěžovatelé v ústavní stížnosti nesouhlasí především se způsobem, jakým obvodní soud prováděl dokazování a zjišťoval skutkový stav ohledně jejich povinnosti zaplatit dlužný nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu. Tvrdí, že obvodní soud svým postupem nerespektoval základní principy právního státu, nedbal zásady rovnosti v právech a porušil další principy spravedlivého procesu a zásadu právní jistoty.

Z kopie přiloženého rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že žalobce (Bytové družstvo Zelený pruh) se domáhal po stěžovatelích zaplacení částky ve výši 1.124,- Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nedoplatku za služby spojené s užíváním bytu. Žalobce je správce domu, v němž byla vlastnicí tohoto bytu právní předchůdkyně stěžovatelů. Po její smrti zdědili dluhy stěžovatelé, avšak odmítli nedoplatek zaplatit, neboť měli za to, že je špatně vyúčtován. Nedoplatek reklamovali u žalobce a tvrdili, že jim nedal podklady, aby své stanovisko mohli konkretizovat.

Obvodní soud pro Prahu 4 ústavní stížností napadeným rozsudkem rozhodl, že stěžovatelé jsou povinni zaplatit žalobci částky specifikované v napadeném rozsudku, a rozhodl o nákladech řízení.

Proti tomuto rozsudku stěžovatelé podali ústavní stížnost, jež postrádá jakoukoli relevantní ústavněprávní argumentaci. Stěžovatelé pouze vyjadřují svůj nesouhlas se skutkovými zjištěními obvodního soudu, konkrétně se znaleckými posudky a způsobem výpočtu nákladů na služby. Odkazují na nález Ústavního soudu

sp. zn. I. ÚS 129/07

, který se však týká obsahově zcela jiné problematiky. Ústavnímu soudu není zřejmé, jakým způsobem by mělo napadené rozhodnutí zasáhnout do základních práv a svobod stěžovatelů. Za takový zásah nelze považovat povinnost stěžovatelů uhradit nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu jejich právní předchůdkyní. Napadené rozhodnutí obvodního soudu je řádně a srozumitelně odůvodněno a Ústavní soud neshledal ani žádné jiné vady, které by byly příčinou porušení zásad spravedlivého procesu dle hlavy páté Listiny. V dané věci Ústavní soud tedy neshledal žádný zásah do základních práv a svobod stěžovatelů.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal jakékoli porušení ústavně zaručených práv stěžovatelů, podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. června 2010

Vladimír Kůrka v. r.

předseda senátu Ústavního soudu