Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 1611/10 ECLI:CZ:US:2010:3.US.1611.10.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as clearly unfounded regarding civil court procedural delays.

Geschäftsnummer III.ÚS 1611/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's constitutional complaint without a hearing, deeming it clearly unfounded. The applicant alleged violations of her rights due to procedural delays in a divorce property division case and claimed the civil court failed to properly evaluate evidence regarding these delays. The court found no interference with her rights because the lower court had already thoroughly examined and justified its decision on the delay claims.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: Constitutional complaints are rejected as clearly unfounded when the Constitutional Court determines that the applicant's claim of a violation of fundamental rights by a final judicial decision lacks any reasonable basis.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint rejection clearly unfounded standard procedural delay claim civil court procedure fundamental rights violation

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 213 občanského soudního řádu
čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod
čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, na čl.
čl. 90 Ústavy ČR
2 Listiny základních práv a svobod, na čl. 90 Ústavy ČR a judikaturu Ústavního soudu, vztahující se k posuzování průtahů v řízení, navrhla zrušení všech výroků stížností napadeného rozsudku, kterým bylo potvrzeno výše citované rozhodnutí soudu I.
§ 212 občanského soudního řádu
§ 212a občanského soudního řádu
Jmenovaný soud v souladu s § 212 a § 212a občanského soudního řádu přezkoumal rozsudek, jímž byla zamítnuta žaloba navrhovatelky, nyní stěžovatelky, na úhradu částky 7.500.000,- Kč s 16% úrokem od 3.
§ 13 zákona č. 82/1998 Sb.
V odůvodnění rozsudku se s poukazem na znění § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a na správné závěry soudu I.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 28. června 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatelky S. P., zastoupené JUDr. Filipem Horákem, advokátem se sídlem v Brně, Radnická 11, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2010 č. j. 53 Co 548/2009-68, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení výše označeného rozsudku, kterým odvolací soud potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 6. 2009 č. j. 12 C 124/2009-36. Uvedla, že poté, co žalobu o 7.500.000,- Kč, prostřednictvím níž uplatnila nárok na náhradu škody způsobené jí nesprávným úředním postupem, soud I. stupně zamítl, podala odvolání. Dle jejího přesvědčení odvolací soud nepostupoval v odvolacím řízení v souladu s § 213 občanského soudního řádu, neprovedl navrhované důkazy k jednotlivým bodům odvolání, kterým byly deklarovány zcela konkrétní nedůvodné průtahy v průběhu celého soudního řízení ve věci vypořádání společného jmění rozvedených manželů. Dále v návrhu vyslovila nesouhlas se závěry obsaženými v odůvodnění rozsudku, dle nichž délku soudního řízení před soudem I. stupně ovlivnila i ona, když požadovala revizní posudek o hodnotě společného nemovitého majetku, stejně tak s konstatováním, že mezi dobou projednávání předmětné soudní věci a deklarovanou škodou nemůže být příčinná souvislost. S poukazem na znění čl. 36 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, na čl. 90 Ústavy ČR a judikaturu Ústavního soudu, vztahující se k posuzování průtahů v řízení, navrhla zrušení všech výroků stížností napadeného rozsudku, kterým bylo potvrzeno výše citované rozhodnutí soudu I. stupně.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba. jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo účastní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2010 č. j. 53 Co 548/2009-68 zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud v souladu s § 212 a § 212a občanského soudního řádu přezkoumal rozsudek, jímž byla zamítnuta žaloba navrhovatelky, nyní stěžovatelky, na úhradu částky 7.500.000,- Kč s 16% úrokem od 3. 7. 2009 do zaplacení, když tuto požadovala jako přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu částkou 5.000.000,- Kč a jako náhradu škody částkou 2.500.000,- Kč po České republice - Ministerstvu spravedlnosti a když žalobu odůvodňovala průtahy řízení ve věci vypořádání společného jmění, vedeném proti rozvedenému manželovi, a rozhodnutí soudu I. stupně opodstatněně v celém rozsahu potvrdil. V odůvodnění rozsudku se s poukazem na znění § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a na správné závěry soudu I. stupně vypořádal se všemi odvolacími námitkami žalobkyně, a proto lze na ně v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. června 2010

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu