Constitutional Court dismisses appeal against social security pension deprivation as procedural and substantive claims lack merit.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint regarding the deprivation of his full invalidity pension. The applicant argued that lower courts failed to adequately consider medical reports and address his objections, violating fundamental rights. The Court found no violation because the lower courts' decisions were sufficiently reasoned, responsive to the applicant's arguments, and based on reliable evidence.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; Constitutional complaints are inadmissible if they are obviously unfounded, particularly when lower court decisions are adequately reasoned and responsive to the applicant's objections.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dne 1. června 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele M. J., zastoupeného JUDr. Klárou Veselou Samkovou, advokátkou se sídlem Španělská 620 00 Praha 2, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. února 2010 č. j. 6 Ads 147/2009-57, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. června 2009 č. j. 33 Cad 31/2009-34 a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. ledna 2009 č. 530 604 002, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí orgánů veřejné moci, jimiž bylo rozhodováno o odnětí plného invalidního důchodu. Tvrdil, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a ústavních kautel plynoucích z čl. 1 odst. 1, 2, 3 Ústavy ČR, čl. 1, čl. 30 odst. 1, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Dle odůvodnění návrhu k zásahu do uvedených kautel mělo dojít (stručně shrnuto) tím, že relevantní závěry vedoucí k odnětí jeho plného invalidního důchodu jsou nedostatečně podložené, přičemž nedošlo zejména k zohlednění zdravotní zprávy Ústřední vojenské nemocnice v Praze ze dne 11. března 2009, a dále tím, že obecné soudy se nevypořádaly s jeho námitkami, jimiž těmto závěrům a způsobu jejich vyvození oponoval. Stěžovatel se domáhal, aby Ústavní soud předmětná rozhodnutí nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu napadených rozhodnutí zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolával, shledán nebyl. Z těchto se dostatečným a přezkoumatelným, tj. ústavně souladným způsobem podává, čím jsou založeny co do relevantních úvah jejich rozhodovací důvody, o něž se přesvědčení soudů, resp. výrokový výsledek jejich rozhodnutí opírá (čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 82 odst. 1, čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR). Adekvátně reagují na námitky stěžovatele, vznesené převážně i v ústavní stížnosti, pročež postačí na obsah jejich odůvodnění odkázat, když jeho opakování by bylo za těchto podmínek zjevně formálním.
Z pohledu posouzení procesu jako celku Ústavní soud nepřisvědčil argumentaci stěžovatele o porušení jeho ústavně zaručených základních práv a jeho návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. června 2010
Michaela Židlická
předsedkyně senátu Ústavního soudu