Constitutional complaint dismissed as time-barred and inadmissible due to expired interim measures and lack of final remedy.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court dismissed the applicant's constitutional complaint as time-barred and inadmissible. The applicant argued that interim measures preventing contact with his children violated his rights, but the court found the complaint against expired measures was unfounded. Furthermore, the complaint against other decisions was rejected because it was filed after the statutory deadline and did not challenge the final legal remedy.
Legislator-Regeste
KI-generiertLaw No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Protection of Citizens; Law No. 99/1963 Coll., on the Administration of Justice: A constitutional complaint is inadmissible if filed after the prescribed time limit or if it does not challenge the final legal remedy.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dne 31. května 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Mgr. P. N., zastoupeného Mgr. Michalem Šebánkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Matoušova 12/515, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2010 č. j. 18 Co 120/2010-164, Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 2. 2010 č. j. 50 Nc 6076/2009-153, Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2010 č. j. 18 Co 54/2010-151, Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 12. 2009 sp. zn. 50 Nc 6076/2009, Městského soudu v Praze ze dne 5. 1. 2010 č. j. 18 Co 582/2010-133, Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30. 9. 2009 č. j. 50 Nc 6076/2009-108, Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2009 č. j. 18 Co 390/2009-67, Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 31. 7. 2009 č. j. 50 Nc 6076/2009-45 a ze dne 30. 6. 2009 č. j. 50 Nc 6076/2009-24, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se domáhal zrušení všech výše označených usnesení jmenovaných soudů s tím, že jde o rozhodnutí ve věci nezletilých dětí a předběžnými opatřeními mu bylo bráněno a zakazováno s nimi se setkávat a navazovat kontakty. Poukázal na průběh soudních řízení a na své přesvědčení, že soudy měly neletilým dětem ustanovit kolizního opatrovníka a, jestliže za ně návrh podala matka, pak to považovat za návrh osoby, která není aktivně k tomu legitimována. Opakované vydání předběžných opatření považuje za porušení ochrany soukromého a rodinného života, když byl v řízení zcela opomenut zájem dětí.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního a jiného právního řízení. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí návrhu je také jeho podání po lhůtě k tomu stanovené nebo jeho nepřípustnost [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) a e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 2. 2010 č. j. 50 Nc 6076/2009-153 a Městského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2010 č. j. 18 Co 120/2010-164 bylo zjištěno, že soudem I. stupně bylo prodloužena doba účinnosti předběžného opatření, vydaného Obvodním soudem pro Prahu 5 dne 30. 6. 2009 a potvrzeného Městským soudem v Praze dne 3. 9. 2009 usnesením č. j. 18 Co 390/2009-67, a to do 30. 3. 2010. Předběžným opatřením byla žalovanému, nyní stěžovateli, uložena povinnost zdržet se setkávání a navazování kontaktů s žalobkyněmi, tj. s manželkou a dvěma nezletilými dětmi.
Z obsahu rozhodnutí, proti nímž ústavní stížnost směřuje, a znění § 77 odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu nutno konstatovat, že výše citovaná usnesení č. j. 50 Nc 6076/2009-153 ze dne 9. 2. 2010 a č. j. 18 Co 120/2010-164 ze dne 10. 3. 2010, kterými bylo trvání předběžného opatření prodlouženo do 30. 3. 2010, přičemž tato lhůta již před podáním ústavní stížnosti uplynula, nemohou být již způsobilá k zásahům do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává - proto v tomto rozsahu byla jeho ústavní stížnost shledána zjevně neopodstatněnou. Návrh brojící proti dalším rozhodnutím soudu II. stupně ze dne 3. 9. 2009 a 5. 1. 2010 byl podán až 5. 5. 2010 a tedy po lhůtě k tomu stanovené. Tam kde podání stěžovatele směřuje proti usnesením soudu I. stupně a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2010 č. j. 18 Co 54/2010-151, kterým soud II. stupně zrušil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 12. 2009 č. j. 50 Nc 6076/2009-139, jde o návrh nepřípustný, když nebrojí proti rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně tvrzených práv stěžovateli poskytuje.
Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) a e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. května 2010
Michaela Židlická
předsedkyně senátu Ústavního soudu