Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 858/10 ECLI:CZ:US:2010:3.US.858.10.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed as inadmissible due to parallel ordinary appeal proceedings pending before the Supreme Court.

Geschäftsnummer III.ÚS 858/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaints filed by two individuals against a second-instance court decision. The applicants argued violations of constitutional rights regarding their conviction for fraud, but the Court found the complaints procedurally inadmissible. Since the applicants had simultaneously filed an ordinary appeal with the Supreme Court, the principle of subsidiarity required the Constitutional Court to decline jurisdiction.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural remedies, particularly when ordinary appeal proceedings are pending concurrently.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint principle of subsidiarity exhaustion of remedies parallel proceedings inadmissible complaint ordinary appeal procedural exhaustion

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst.
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu
3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Ústavní soud proto postupoval dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost stěžovatelů odmítl pro nepřípustnost.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. Mgr. J. V. a 2. Bc. V. G., obou zastoupených JUDr. Zdeňkem Mikou, advokátem v Mladé Boleslavi, Kalefova 404, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2010 sp. zn. 61 To 484/2009, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 23. 3. 2010 se stěžovatelé domáhali zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2010 sp. zn. 61 To 484/2009. Mají za to, že byla porušena jejich práva zakotvená v čl. 95 odst. 1 Ústavy a čl. 36 odst. 1 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

Stěžovatelé k ústavní stížnosti připojili kopii napadeného druhostupňového rozhodnutí, ze kterého se podává, že stěžovatelé byli prvostupňovým rozsudkem uznáni vinnými pokusem trestného činu podvodu dle § 8 odst. 1, § 250 odst. 1 trestního zákona a podmíněně odsouzeni ke čtyřměsíčnímu trestu odnětí svobody. Odvolání stěžovatelů druhostupňový soud zamítl a poučil stěžovatele o možnosti podat dovolání.

Stěžovatelé dne 29. 3. 2010 Ústavnímu soudu sdělili, že podali také dovolání.

Ústavní soud si vyžádal od Nejvyššího soudu kopii dovolání. Ústavní soud zjistil, že dovolání bylo podáno dne 19. 3. 2010 a dovolací řízení je vedeno pod sp. zn. 3 Tdo 391/2010. Dále zjistil, že znění dovolání je v podstatě shodné s textem ústavní stížnosti (shodné námitky a argumentace, resp. kromě poslední strany zcela shodný text).

Na základě zjištěných skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

Jak Ústavní soud zjistil, stěžovatelé podali souběžně s ústavní stížností také dovolání. V současnosti tak probíhají paralelně dvě soudní řízení, ve kterých se stěžovatelé mohou domáhat svých práv. Pro ústavní stížnost však platí zásada subsidiarity (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud proto postupoval dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost stěžovatelů odmítl pro nepřípustnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. dubna 2010

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu