Constitutional complaint dismissed for lack of exhaustion of ordinary administrative court remedies.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the Prague Dance Centre against administrative decisions regarding public transport and civil law matters. The petitioner argued that these decisions violated fundamental rights and that administrative litigation was inadmissible, thereby justifying the constitutional review. The court rejected this claim because the petitioner failed to challenge the specific decisions through ordinary administrative courts prior to filing the constitutional complaint, violating the principle of subsidiarity.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not first challenged the contested decision through ordinary administrative court proceedings, as the constitutional court acts only subsidiarily.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dne 29. března 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele Tanečního centruma Praha - konzervatoř, obecně prospěšné společnosti se sídlem Pod Žvahovem 463, 152 00 Praha 5, zastoupeného JUDr. Ilonou Mirvaldovou, advokátkou se sídlem Karlovo nám 18, 120 00 Praha 2, o ústavní stížnosti proti rozhodnutí odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 18. prosince 2009 č. j. MHMP 930098/2009/DOP 04/Go a rozhodnutí odboru občansko-správního Úřadu městské části v Praze 5 ze dne 19. října 2009 č. j. SpZ 19/07exd., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností navrhovatel napadl v záhlaví označená rozhodnutí orgánů veřejné moci a tvrdil, že jimi došlo k porušení ústavních kautel zakotvených v čl. 2 odst. 2, 3 a čl. 4 Listiny základních práv a svobod. Navrhovatel současně uvedl, že má za to, že vůči předmětným rozhodnutím není správní žaloba podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, přípustná, z čehož dovozuje přípustnost ústavní stížnosti.
Dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný (nestanoví-li citovaný zákon jinak).
Z pohledu splnění formální podmínky přípustnosti (věcného projednání) návrhu, tj. subsidiarity ústavní stížnosti (§ 75 odst. 1 cit. zákona) je třeba konstatovat, že navrhovatel před podáním ústavní stížnosti nenapadl citovaná rozhodnutí žalobou před obecnými soudy (toliko k základu předmětného sporu srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 18/03, resp. usnesení zvláštního senátu zřízeného dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 8. října 2008 č. j. Konf 8/2008-4, Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 3/2009, s. 256 a násl.).
Navrhovatel tak nedostál požadavku vyjádřenému v ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pročež byla ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona jako nepřípustná mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. března 2010
Pavel Holländer
soudce zpravodaj