Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 277/10 ECLI:CZ:US:2010:2.US.277.10.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal by non-party tax advisor claiming business rights violation due to lack of standing.

Geschäftsnummer II.ÚS 277/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the tax advisor's appeal against a regional court's refusal to allow her to represent the taxpayer. The court found she lacked standing as she was not a direct party to the administrative proceedings. Consequently, the court dismissed the complaint for being filed by an obviously unauthorized person.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 27 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy: Only parties to the proceedings or those specifically authorized by law may file a constitutional complaint, and the court cannot grant standing through substantive review.

Schlagwörter

KI-generiert
active standing constitutional complaint tax advisor business rights non-party appeal administrative litigation legal representation

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 27 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Podle § 27 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, na nějž odkazuje čl.
čl. 88 odst. 1 Ústavy
1 zákona o Ústavním soudu, na nějž odkazuje čl. 88 odst. 1 Ústavy, může návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podat ten, komu tento zákon takové oprávnění přiznává.
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy
Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a ustanovení § 72 odst.
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu
Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti společnosti AUDITORSKÁ A DAŇOVÁ KANCELÁŘ s. r. o., se sídlem Tachovské náměstí 3, Praha 3, IČ: 64939090, adresa pro doručování Praha 1, Vodičkova 41, proti usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 11. 2009 č. j. 22 Ca 186/2009-51 a č. j. 22 Ca 185/2009-67, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 1. 2. 2010, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení Krajského soudu v Ostravě. Má za to, že nepřipuštěním její osoby coby zástupce žalobce jí bylo zabráněno vykonávat daňové poradenství, čímž došlo k zásahu do jejího práva podnikat dle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Z obsahu listin, připojených k ústavní stížnosti, bylo zjištěno, že žalobce P. H. se podanými žalobami domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě, vydaných ve věci daně z příjmů fyzických osob. Napadenými usneseními Krajský soud v Ostravě nepřipustil zastoupení žalobce společností stěžovatelky s tím, že tato společnost nesplňuje podmínky uvedené v ustanovení § 35 odst. 2, 3, 4 a 5 s. ř. s. a žalobcem udělená plná moc k zastupování v řízení před správními orgány je tudíž neplatným právním úkonem ve smyslu § 39 obč. zák. Účastníci byli současně poučeni, že proti napadeným usnesením je možno podat kasační stížnost.

Ústavní soud se nejdříve zabýval otázkou, zda lze stěžovatelku považovat za osobu oprávněnou k podání ústavní stížnosti.

Podle § 27 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, na nějž odkazuje čl. 88 odst. 1 Ústavy, může návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podat ten, komu tento zákon takové oprávnění přiznává. Aktivní legitimace, tedy vymezení subjektů, oprávněných k podání návrhu, je stanovena speciálně pro jednotlivé druhy řízení před Ústavním soudem.

Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Účastníky řízení, z něhož vzešla napadená rozhodnutí, byli zcela nepochybně žalobce P. H. a žalovaný Finanční ředitelství v Ostravě. Stěžovatelka coby zmocněnkyně žalobce, samotným účastníkem řízení nebyla, a proto ani nemůže být oprávněna domáhat se kasace předmětných usnesení cestou ústavní stížnosti. Jakkoli stěžovatelka tvrdí, že nepřiznáním jejího zmocnění bylo porušeno její právo podnikat, nemůže Ústavní soud vykročit z mezí zákona o Ústavním soudu (jímž je vázán ve smyslu čl. 88 odst. 2 Ústavy) a stěžovatelce, která aktivní legitimaci k řízení o ústavní stížnosti postrádá, tuto neexistující legitimaci meritorním přezkumem napadených rozhodnutí udělit (srov. usnesení

sp. zn. IV. ÚS 612/03

, Sbírka nálezu a usnesení Ústavního soudu, sv. 31, č. 27, str. 361,

sp. zn. IV. ÚS 727/2000

,

II. ÚS 2928/07

) .

Toliko na doplnění Ústavní soud uvádí, že ani žalobce P. H., jemuž zákon přiznává v dané věci legitimaci k podání ústavní stížnosti, by nemohl být se svou případnou stížností úspěšný, neboť doposud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (viz § 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 9. března 2010

Stanislav Balík

soudce Ústavního soudu