Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 376/10 ECLI:CZ:US:2010:1.US.376.10.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed for lack of formal requirements and mandatory lawyer representation.

Geschäftsnummer I.ÚS 376/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court dismissed the applicant's self-drafted constitutional complaint due to failure to meet statutory formalities. The applicant argued for review of administrative proceedings without legal counsel, relying on prior knowledge of requirements from previous cases. The court rejected this, ruling that mandatory lawyer representation and full power of attorney are strict conditions that cannot be waived or assumed from past conduct.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 30, § 31, § 43 para. 1 lit. a): A constitutional complaint is inadmissible if the applicant is not represented by a lawyer with a specific power of attorney, and the court may dismiss such complaints without formal summons if the applicant's history demonstrates knowledge of these requirements.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility formal requirements power of attorney Constitutional Court procedure

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., bez právního zastoupení, proti postupu Krajského soudu v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 10 Ca 218/2007, a Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 3 Aps 9/2009, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, podané k poštovní přepravě dne 8. 2. 2010, vyjádřil stěžovatel svou nespokojenost s postupem Krajského soudu v Českých Budějovicích a rovněž Nejvyššího správního soudu v jeho shora uvedené věci.

Ústavní stížnost, kterou si stěžovatel sepsal sám, nesplňuje náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Podle § 30 a § 31 tohoto zákona především platí, že pro řízení před Ústavním soudem musí být stěžovatel zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu. Právní zastoupení advokátem musí doložit jeho plnou mocí, v níž je výslovně uvedeno, že byla udělena pro zastupování před Ústavním soudem.

Za dané situace Ústavní soud stěžovatele formálně nevyzýval k odstranění vad jeho ústavní stížnosti. Vyšel ze zjištění, že z množství jeho předcházejících ústavních stížností (např. sp. zn.

I. ÚS 257/09

,

III. ÚS 291/09

,

IV. ÚS 424/09

,

III. ÚS 765/09

,

I. ÚS 787/09

,

Pl. ÚS 5/09

,

I. ÚS 787/09

,

I. ÚS 786/09

,

III. ÚS 1989/09

a dalších) je mu velmi dobře známo, jaké náležitosti musí ústavní stížnost, jako řádný návrh na zahájení řízení, splňovat.

V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, jeho ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení:Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. března 2010

František Duchoň, v. r.

soudce Ústavního soudu