Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 3099/09 ECLI:CZ:US:2010:4.US.3099.09.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to remove defect of non-lawyer representation.

Geschäftsnummer IV.ÚS 3099/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by K. Š. against a regional court judgment. The complainant's representative failed to remove the formal defect of not being represented by a lawyer within the statutory deadline. Consequently, the Court dismissed the complaint under § 43(1)(a) of the Constitutional Court Act.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 of the Constitutional Court Act; § 43(1)(a) of the Constitutional Court Act: A constitutional complaint filed without a lawyer's representation is inadmissible unless the defect is removed within the prescribed period; failure to do so results in dismissal.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint lawyer representation formal defect admissibility requirement Constitutional Court Act

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 of the Constitutional Court Act
§ 43(1)(a) of the Constitutional Court Act
§ 72 of the Act on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou ve věci ústavní stížnosti K. Š., zastoupené obecným zmocněncem J. K. mladším, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 8. 2009 sp. zn. 9 Co 789/2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 1. 12. 2009 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozsudku.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost nebyla sepsána advokátem. Z toho důvodu vyzval stěžovatelku k odstranění této vady a stanovil jí lhůtu 20 dnů. Výzva k odstranění vad byla zmocněnci stěžovatelky doručena dne 3. 2. 2010. Téhož dne byl Ústavnímu soudu doručen přípis obecného zmocněnce, v němž požaduje, aby Ústavní soud rozhodl ve věci bez právního zástupce, obdobně jako tomu bylo ve věci

sp. zn. IV. ÚS 893/09

. Současně s tím dal zmocněnec soudu na vědomí, že stěžovatelka ve věci advokátem zastoupena nebude.

Výzva k odstranění vad návrhu byla doručena dne 3. 2. 2010 a lhůta k odstranění vad počala plynout dne 4. 2. a skončila dne 23. 2. 2010. Vada návrhu odstraněna nebyla.

Nad nezbytně nutný rozsah odůvodnění soudce zpravodaj k noticce stran usnesení Ústavního soudu

sp. zn. IV. ÚS 893/09

konstatuje následující. Zákon o Ústavním soudu stanoví v ustanovení § 30 jednoznačnou povinnost být zastoupen advokátem. Pokud Ústavní soud přistoupil v citovaném případě k senátnímu projednání věci bez splnění této podmínky, bylo tomu pouze a jedině z toho důvodu, že jakoukoli výzvu k odstranění vad návrhu považoval za nadbytečnou. V dotčeném případě bylo zjevné, že i kdyby stěžovatelé vady odstranili, nebylo by možné návrhu vyhovět. S ohledem na věk stěžovatelů nepovažoval tedy Ústavní soud za vhodné trvat na obligatorním právním zastoupení advokátem, neboť by to znamenalo čirý formalizmus, který by zcela neodůvodněně zatěžoval stěžovatele za situace, kdy by jejich snaha o naplnění dikce zákona byla ve vztahu k ústavní stížnosti jako takové, zcela marná. Jednalo se zde tedy ze strany Ústavního soudu o jakési dobrodiní. Aplikovaný postup nelze v žádném případě chápat jako pravidlo, které by mělo obecnou platnost.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než aby předmětný návrh v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl pro neodstranění vad návrhu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 24. února 2010

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj