Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 3217/09 ECLI:CZ:US:2010:1.US.3217.09.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as premature due to pending appeal.

Geschäftsnummer I.ÚS 3217/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Aeroklub Frýdlant n.O. regarding property rights disputes. The applicant had already filed a legal appeal (dovolání) against the lower court rulings, which was pending at the time of the complaint. The Court ruled that the complaint was inadmissible because the applicant had not exhausted all available procedural remedies, specifically the pending appeal.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural remedies, including pending appeals, as the principle of subsidiarity requires prior use of ordinary legal channels.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint inadmissibility exhaustion of remedies principle pending appeal procedural bar subsidiarity of constitutional review property rights dispute resolution

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Podle § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Aeroklub Frýdlant n.O., občanské sdružení, sídlem Letiště 191, Frýdlant nad Ostravicí - Lubno, zast. JUDr. Františkem Severinem, advokátem, sídlem Elišky Machové 41, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17.9.2009, č.j. 42 Co 97/2009-133, a proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 25.11.2008, č.j. 40 C 234/2007-105, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelé, s odvoláním na porušení základních práv na spravedlivý proces a vlastnického práva, požadoval zrušení shora uvedených rozsudků vydaných v řízení o určení vlastnického práva k individualizovanému pozemku. V průběhu řízení Ústavní soud ze spisu Okresního soudu v Frýdku-Místku sp.zn. 40 C 234/2007 zjistil, že stěžovatel podal dovolání, v němž požaduje zrušení obou rozsudků obecných soudů (pozn. dovolání je založeno v soudním spise na č.l. 157-160).

Ústavní soud připomíná, že jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jako prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. Z hlediska funkce ústavního soudnictví je proto nežádoucí, aby stejné rozhodnutí souběžně a na sobě nezávisle přezkoumával příslušný orgán veřejné moci a zároveň Ústavní soud. Jestliže stěžovatel využije možnosti podat mimořádný opravný prostředek - dovolání, o kterém dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, je souběžně podaná ústavní stížnost předčasná.

Podle § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pouze pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení [v praxi se jedná zjevně o postup dovolacího soudu podle § 237 odst. 1 písm. c) obč. soudního řádu]. Z uvedeného plyne, že pokud stěžovatel neuplatnil mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, a podal-li ústavní stížnost, nelze ji za takové situace odmítnout pro nepřípustnost. Pokud by však stěžovatel mimořádný opravný prostředek uplatnil a bylo o něm rozhodnuto tak, že nebyl přípustný, připadá v úvahu aplikace ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, dle něhož platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Stěžovateli tedy zůstává zachována lhůta k podání ústavní stížnosti i proti předcházejícím rozhodnutím obecných soudů. K souběžnému podávání dovolání a ústavní stížnosti proto není v praxi důvod, neboť i v situaci, kdy by dovolací soud naznal, že dovolání není přípustné, nelze ústavní stížnost proti rozhodnutím, jež tomuto rozhodnutí dovolacího soudu předcházela, odmítnout pro opožděnost.

Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. února 2010

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj