Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 3002/09 ECLI:CZ:US:2010:2.US.3002.09.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint for procedural defects and rejects bias claim as unsubstantiated.

Geschäftsnummer II.ÚS 3002/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court dismissed the applicant's constitutional complaint due to failure to correct formal defects and rejection of a bias claim. The applicant alleged general judicial misconduct and bias, but the court found these assertions unsubstantiated and unreviewable under the relevant statute. Consequently, the court ruled that the complaint lacked material justification and was procedurally inadmissible.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 38 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint must satisfy formal requirements and be substantiated with specific facts; general accusations of judicial misconduct or vague claims of bias without concrete evidence are inadmissible.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint procedural defects bias claim unsubstantiated allegations inadmissible petition

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 38 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 36 zákona o Ústavním soudu
Poměr nynějšího soudce zpravodaje k věci, účastníkům, vedlejších účastníkům nebo jejich zástupcům (§ 36 zákona o Ústavním soudu) z uvedeného tvrzení nikterak nevyplývá.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh jako vadný podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
§ 49 odst. 4 o. s. ř.
Stěžovatel si písemnost v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl, a posledním dnem této lhůty se proto písemnost považuje za doručenou podle § 49 odst. 4 o. s. ř. (ve smyslu § 63 zákona o Ústavním soudu).
§ 63 zákona o Ústavním soudu
(ve smyslu § 63 zákona o Ústavním soudu).

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatele A. H., o návrhu ze dne 19. 11. 2009, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podáním, doručeným dne 23. 11. 2009, napadá postup obecných soudů v jeho věci a předně Ústavní soud žádá, aby zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2008 sp. zn. 6 Ca 246/2008 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2009 sp. zn. 8 As 36/2009. Přípisem doručeným dne 1. 12. 2009 stěžovatel namítl podjatost třinácti soudců Ústavního soudu.

Vzhledem k tomu, že v námitce podjatosti figurovalo i jméno soudce zpravodaje v této věci, Ústavní soud se nejprve zabýval touto námitkou. Stěžovatel v ní uvedl, že jmenovaní "soudci cenzurují a zneužívají zákonů k jiným účelům, než ke kterým jsou určeny, vyvíjí činnost nebo se dopouští činů zaměřených ke zničení nebo omezení základních práv a svobod stěžovatele a ostatních občanů ČR". V této souvislosti Ústavní soud konstatuje, že prohlášení o podjatosti musí být odůvodněno tak, aby důvody zakládající subjektivní vnímání účastníka mohly být přezkoumány (podle § 38 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Tvrzení, které stěžovatel ve velmi obecné rovině uvedl, má spíše dehonestující nádech a vyjadřuje zřejmě předně nespokojenost stěžovatele, který u Ústavního soudu v minulosti vedl několik desítek řízení, s rozhodováním v jeho věcech. Postup v soudním řízení však není důvodem pro vyloučení soudce. Poměr nynějšího soudce zpravodaje k věci, účastníkům, vedlejších účastníkům nebo jejich zástupcům (§ 36 zákona o Ústavním soudu) z uvedeného tvrzení nikterak nevyplývá. Ústavní soud neshledal věcnou opodstatněnost námitky podjatosti a vzhledem k naznačeným okolnostem věci ji považoval za nepřezkoumatelnou.

Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona o Ústavním soudu, byl stěžovatel přípisem ze dne 15. 12. 2009 vyzván k odstranění jejích vad ve lhůtě 20 dnů. Tato výzva mimo jiné obsahovala informaci, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu, a upozornění, že pokud vytčené vady nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny, bude jeho návrh odmítnut. Navrhovatel byla též informován, že má v případě potíží s obstaráním právního zastoupení možnost obrátit se na Českou advokátní komoru.

Vzhledem k tomu, že doručující orgán dne 17. 12. 2009 stěžovatele nezastihl na adrese pro doručování, písemnost uložil a stěžovateli zanechal písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Stěžovatel si písemnost v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl, a posledním dnem této lhůty se proto písemnost považuje za doručenou podle § 49 odst. 4 o. s. ř. (ve smyslu § 63 zákona o Ústavním soudu). Dne 28. 12. 2009 tedy došlo k doručení výzvy Ústavního soudu stěžovateli. Následujícího dne 29. 12. 2009 byla písemnost dle sdělení doručujícího orgánu stěžovateli vhozena do schránky. Vytčené vady podání však stěžovatel ve lhůtě k tomu stanovené neodstranil. Dne 18. 1. 2010 tak marně uplynula lhůta k odstranění vad podání.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh jako vadný podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. ledna 2010

Stanislav Balík

soudce zpravodaj