Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 1556/09 ECLI:CZ:US:2010:4.US.1556.09.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed because complainant was not a party to the proceedings where rights were allegedly violated.

Geschäftsnummer IV.ÚS 1556/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by a lawyer acting as a legal representative for a plaintiff. The complainant argued that court decisions regarding a new party's entry into the proceedings violated her fundamental rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The court dismissed the complaint because the complainant was not a party to the specific litigation, making her ineligible to file a constitutional complaint under the relevant statute.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the complainant was not a party to the proceedings in which the contested decision was issued.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint admissibility standing to complain party to proceedings legal representative status fundamental rights violation

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Charter of Fundamental Rights and Freedoms, Article 11(1)
Charter of Fundamental Rights and Freedoms, Article 36(1) and (2)
Constitution of the Czech Republic, Article 90
Act No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, Section 72(1)(a)
d) Ústavy], jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem [§ 72 odst.
Act No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, Section 43(1)(c)
Ústavní soud proto musel návrh odmítnout podle ustanovení § 43 odst.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. L. L., zastoupené JUDr. Zuzanou Mayerovou, advokátkou, se sídlem V Luhu 754/18, 140 00 Praha 4, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 8. 2008 sp. zn. 21 Co 329/2008 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 5. 10. 2007 sp. zn. 57 Ro 4962/2007, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 16. 6. 2009 se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví specifikovaných usnesení Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti uvedla, že citovanými rozhodnutími došlo k porušení jejích základních práv garantovaných v čl. 11 odst. 1 a v čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 90 Ústavy České republiky.

Usnesením ze dne 5. 10. 2007 sp. zn. 57 Ro 4962/2007 rozhodl Městský soud v Brně o vstupu nabyvatele práv z titulu postoupení pohledávky do řízení na místo dosavadního účastníka (žalobce). Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka, v řízení vystupující jako právní zástupkyně původního žalobce, odvolání. Usnesením ze dne 8. 8. 2008 sp. zn. 21 Co 329/2008 odmítl Krajský soud v Brně podle ustanovení § 218 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř.), odvolání stěžovatelky jako podané někým, kdo k tomu není oprávněn.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podání splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba [čl. 87 odst. 1) písm. d) Ústavy], jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem [§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Účastníkem řízení je pak stěžovatel a státní orgán, nebo jiný orgán veřejné moci, proti jehož zásahu ústavní stížnost směřuje. Nelze tedy podat ústavní stížnost ve prospěch třetí osoby, eventuálně za účelem ochrany veřejných zájmů (viz např. usnesení

sp. zn. I. ÚS 74/99

).

Jak je uvedeno výše, stěžovatelka byla právní zástupkyní původního žalobce jako účastníka řízení, ve kterém bylo napadenými usneseními podle ustanovení § 107a o. s. ř. rozhodováno o vstupu nového účastníka do řízení na straně žalobce. Z tohoto důvodu a na základě výše uvedeného nelze stěžovatelku považovat za osobu oprávněnou podat ústavní stížnost, neboť chybí elementární předpoklad - totiž to, že by stěžovatelka byla účastníkem řízení, v němž byla zpochybňovaná rozhodnutí vydána (obdobně viz usnesení

sp. zn. I. ÚS 1656/09

ze dne 1. 7. 2009) a nemohlo tak v tomto řízení dojít z zásahu do jejích základních práv, přičemž stěžovatelka má k dispozici jiné prostředky k ochraně svých tvrzených práv. Ústavní soud proto musel návrh odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný osobou zjevně k tomu neoprávněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. ledna 2010

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj