Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 3355/09 ECLI:CZ:US:2010:4.US.3355.09.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint against appellate court costs ruling as clearly unfounded.

Geschäftsnummer IV.ÚS 3355/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint regarding the appellate court's confirmation of litigation costs. The applicant argued that the court violated his rights by ordering him to pay costs for a lawsuit he had withdrawn after the claim's cause disappeared. The court found the complaint clearly unfounded because the lower court correctly applied the law to the specific facts of the withdrawn lawsuit.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is rejected as clearly unfounded when the court finds no interference with fundamental rights or freedoms based on the applicant's assertions.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint litigation costs withdrawn lawsuit clearly unfounded Constitutional Court fundamental rights appellate procedure

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
čl. 11 Listiny základních práv a svobod
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podal proti němu s poukazem na zásah do svých práv, jakož i na ustanovení § 142, § 143 a § 146 občanského soudního řádu ústavní stížnost.
§ 142 občanského soudního řádu
§ 143 občanského soudního řádu
§ 146 občanského soudního řádu
1 Listiny základních práv a svobod, podal proti němu s poukazem na zásah do svých práv, jakož i na ustanovení § 142, § 143 a § 146 občanského soudního řádu ústavní stížnost.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 19. ledna 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele L. P., zastoupeného Mgr. Filipem Lederem, advokátem se sídlem v Brně, Lidická 57, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 8. 2009 č. j. 49 Co 290/2009-90, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného usnesení, kterým byl potvrzen výrok soudu I. stupně o jeho povinnosti zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 50.385,- Kč a rozhodnuto o nákladech řízení odvolacího, na nichž byl zavázán k úhradě částky 952,- Kč. Uvedl, že nezavdal příčinu k zahájení soudního řízení, nárok žalobce plně uznával, nikdy jej nerozporoval a jakmile se o něm dozvěděl, neprodleně poskytl veškerou součinnost, kterou účastník potřeboval pro vyznačení zániku zástavního práva k nemovitostem, zřízeného a zapsaného v katastru nemovitostí pro zajištění jeho pohledávek. Poté, co Městský soud v Brně žalobě vedené proti jeho osobě dne 19. 2. 2008 vyhověl, podal proti rozsudku č. j. 31 C 320/2006-31 dne 17. 7. 2008 stížnost, na základě které jej Ústavní soud nálezem ze dne 29. 10. 2008

sp. zn. IV. ÚS 1778/08

zrušil. Soud I. stupně nato dne 23. 4. 2009 řízení zastavil, když žalobce vzal žalobu zpět. Poněvadž byl zavázán k zaplacení jeho nákladů řízení ve výši 50.385,- Kč, což jsou náklady za dvě řízení soudu I. stupně - z toho jednoho před vydáním zrušujícího nálezu Ústavního soudu a druhého po tomto nálezu, podal do výroku o nákladech řízení odvolání k soudu II. stupně, který dne 21. 8. 2009 usnesením č. j. 49 Co 290/2009-90 napadený výrok potvrdil a uložil mu povinnost k úhradě odvolacích nákladů žalobci ve výši 952,- Kč. Poněvadž usnesení odvolacího soudu považuje za nesprávné a za učiněné v rozporu s čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podal proti němu s poukazem na zásah do svých práv, jakož i na ustanovení § 142, § 143 a § 146 občanského soudního řádu ústavní stížnost.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Brně přezkoumal usnesení soudu I. stupně v napadeném výroku o nákladech řízení, které byl žalovaný, nyní stěžovatel, zavázán zaplatit žalobci poté, co ten vzal žalobu o určení zániku zástavního práva k nemovitostem zpět, když důvod žaloby odpadl dnem přijetí listiny (22. 4. 2009), vyhotovené a zaslané žalovaným, jež žalobci umožňovala učinit potřebné kroky k docílení výmazu zástavního práva váznoucího na jeho nemovitostech a opodstatněně je potvrdil. Ve svém rozhodnutí pak vycházel ze zjištěných skutečností, které vedly k podání žaloby, jakož i k jejímu zpětvzetí, když vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč soud I. stupně ve výroku o nákladech řízení postupoval podle § 146 odst. 2 věta druhá občanského soudního řádu a tedy správně zavázal žalovaného - pro jehož chování byla podaná žaloba vzata zpět - k úhradě nákladů žalobci, jejichž výše byla stanovena v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky č. 484/2000 Sb. a č. 177/1996 Sb. Na vyčerpávající odůvodnění lze v dalším odkázat. K tvrzení stěžovatele, dle něhož potřebnou součinnost žalobci poskytl ihned, jakmile se o předmětu sporu dozvěděl, nutno poukázat na obsah nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 10. 2008

sp. zn. IV. ÚS 1778/08

, z něhož se podává, že se o vydaném rozsudku ve věci samé, tj. o tom, čeho se žalobce domáhá, stěžovatel dozvěděl 11. 6. 2008, nezbytnou listinu svědčící o zániku zástavního práva poskytl žalobci až 22. 4. 2009. Nelze přehlédnout i to, že se žalobce svého práva a splnění povinnosti žalovaným u soudu domáhal již 16. 11. 2006, kdy podal žalobu, i to jaké problémy vznikly při doručování listin žalovanému, byť tak bylo činěno na adresu, kterou za místo svého pobytu dosud označuje.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. ledna 2010

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu