Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 2808/09 ECLI:CZ:US:2009:1.US.2808.09.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation and procedural defects.

Geschäftsnummer I.ÚS 2808/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint and associated request to annul a judicial provision. The applicant failed to meet the mandatory requirement of being represented by a lawyer, a condition previously emphasized in multiple prior cases. The Court rejected the need for repeated warnings, deeming the applicant's continued insistence on the same issue an ineffective and formalistic procedural step.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to be represented by a lawyer, and the Court may dismiss such a complaint without prior notice to correct the defect if the applicant has previously been warned in similar proceedings.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility procedural defect dismissal repeated warnings doctrine Czech Constitutional Court legal representation requirement inadmissible complaint

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Ivany Janů a Vojena Güttlera o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 9. 2009, č. j. 8 UL 2/2009-74, spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 174a odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, (dále jen "zákon o soudech a soudcích"), ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného soudního rozhodnutí. Dále navrhuje, aby Ústavní soud zrušil část ustanovení § 174a odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, (dále jen "zákon o soudech a soudcích"), ve znění pozdějších předpisů.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů(dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatel však zastoupen advokátem není.

Stěžovatel se v minulosti již několikrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byl opakovaně upozorňován s poučením, že její neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí ústavní stížnosti (srov. např.

sp. zn. I. ÚS 467/09

,

sp. zn. I. ÚS 257/09

a další).

Ústavní soud dovozuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnutéinformace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Proto byla ústavní stížnost odmítnuta, aniž by byl stěžovatel vyzýván k odstranění jejich vad.

Vzhledem k právě uvedenému se Ústavní soud rovněž nemohl zabývat návrhem stěžovatele na zrušení právního přepisu, neboť tento návrh je akcesorický k ústavní stížnosti a může být věcně projednán jen tehdy, je-li věcně projednána i ústavní stížnost.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti odmítl Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a návrh s ní spojený podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. listopadu 2009

František Duchoň v.r.

předseda senátu