Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 2519/09 ECLI:CZ:US:2009:3.US.2519.09.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair process regarding court costs calculation under Civil Procedure Code.

Geschäftsnummer III.ÚS 2519/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a transport company against a district court's ruling on litigation costs. The lower court ordered the plaintiff to pay the defendant's costs based on a specific regulation, which the plaintiff argued was applied incorrectly and violated their right to a fair trial. The Constitutional Court held that it does not act as a super-review court for ordinary judicial decisions or correct statutory interpretations, finding the district court's reasoning sufficient and compliant with constitutional requirements.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court does not perform a super-review of ordinary court decisions regarding litigation costs or correct statutory interpretations unless a fundamental constitutional right is violated.

Schlagwörter

KI-generiert
Constitutional Court jurisdiction litigation costs allocation fair trial rights statutory interpretation review civil procedure code constitutional complaint dismissal super review prohibition

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavní soud proto dospěl k názoru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a proto mu nezbylo než podanou stížnost odmítnout podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 148 odst. 2 ve spojení s § 149 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
O náhradě nákladů řízení rozhodl okresní soud podle § 148 odst. 2 ve spojení s § 149 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.
vyhláška č. 484/2000 Sb.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 12. listopadu 2009 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a. s., se sídlem Most, tř. Budovatelů 1395/23, zastoupené JUDr. Petrem Fuxem, advokátem v Mostě, tř. Budovatelů 2957, proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 15. 7. 2009 sp. zn. 9 C 107/2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností podanou řádně a včas stěžovatelka navrhla zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Okresního soudu v Mostě, ve výroku o nákladech řízení, pro porušení jejího základního práva na spravedlivý proces.

Z ústavní stížnosti a kopie přiloženého rozhodnutí vyplývá, že stěžovatelka se žalobou u Okresního soudu v Mostě domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 014,-Kč s příslušenstvím, představující nezaplacené jízdné a přirážku. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení nebylo možné zjistit pobyt žalovaného, byla mu ustanovena opatrovnice.

Okresní soud v Mostě žalobu zamítl, neboť stěžovatelka neunesla důkazní břemeno o tom, že žalovaný jel v rozhodné době prostředkem městské hromadné dopravy bez platné jízdenky, a soukromá listina, na jejímž základě stěžovatelka svůj nárok dokládala, byla v průběhu řízení zpochybněna opatrovnicí žalovaného. O náhradě nákladů řízení rozhodl okresní soud podle § 148 odst. 2 ve spojení s § 149 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř.") a vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodovávání o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, v platném znění (dále jen "vyhl. č. 484/2000 Sb."), tak, že stěžovatelka je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů žalovaného částku 6 069,-Kč (výrok II.). Soud dále rozhodl o nároku na odměnu opatrovnici žalovaného ve výši 2 142,-Kč.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti napadá výrok II. v záhlaví označeného rozhodnutí a uvádí, že Okresní soud v Mostě tímto výrokem porušil čl. 3 odst. 1 a čl. 4 Listiny základních práv a svobod, aniž by ovšem toto tvrzení podložila ústavněprávními argumenty. Stěžovatelka pouze tvrdí, že jmenovaný soud, v rozporu s výší skutečně vzniklých nákladů, jí uložil povinnost k náhradě nákladů ve výši 6 069,-Kč, když při svém výpočtu vycházel nedůvodně z § 3 odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 484/2000 Sb. Podle názoru stěžovatelky je rozhodnutí soudu správné pouze co do výše odměny opatrovnice, určené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve výši 2 142,-Kč. Rozdíl mezi těmito částkami stěžovatelka považuje za bezdůvodné obohacení České republiky přijaté od stěžovatelky a porušení svého práva na spravedlivý proces.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud není další běžnou instancí v systému všeobecného soudnictví, není jeho úkolem zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických a právnických osob a korektností aplikace každého jednotlivého zákonného ustanovení, ledaže by to současně znamenalo porušení základního práva nebo svobody zaručeného ústavním pořádkem ČR.

O takový případ se zde ovšem nejedná. Není úkolem Ústavního soudu, jak se patrně domnívá stěžovatelka, provést superrevizi každého rozhodnutí v části týkající se nákladů řízení. Ústavnímu soudu nepřísluší ani přehodnocovat, zda jde či nejde o správný výklad citovaného ustanovení o. s. ř, což stěžovatelka v podstatě požaduje. Posouzení této otázky náleží soudům obecným. Okresní soud v Mostě své rozhodnutí dostatečně pregnantně a logicky, věcně odpovídajícím způsobem, odůvodnil. S ohledem na požadavky, které Ústavní soud klade na rozhodování obecných soudů obecně, tedy včetně rozhodnutí o nákladech řízení (soulad s principy spravedlnosti, řádné odůvodnění apod.), lze konstatovat, že rozhodnutí Okresního souduv Mostě tyto požadavky splňuje. Ve zmíněném řízení tedy nedošlo k porušení žádného základního práva stěžovatelky a Ústavní soud nenalezl žádný důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí ve výroku o nákladech řízení.

Ústavní soud proto dospěl k názoru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a proto mu nezbylo než podanou stížnost odmítnout podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. listopadu 2009

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu