Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 2739/09 ECLI:CZ:US:2009:3.US.2739.09.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal against denial of retrial due to lack of two-instance trial rights.

Geschäftsnummer III.ÚS 2739/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's constitutional complaint against the dismissal of a retrial request. The applicant argued that denying the retrial at the first instance violated his right to a two-instance trial under the Charter of Fundamental Rights and Article 6 of the ECHR. The Court found no violation because the lower court's decision was based on objective legal facts and statutory requirements that precluded such a request at that stage.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible if clearly unfounded, and the Court does not find a violation of the right to a fair trial when lower court decisions reflect objective legal situations and statutory constraints.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint two-instance trial retrial request fair trial rights clearly unfounded Charter of Fundamental Rights Article 6 ECHR

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
čl. 36 Listiny základních práv a svobod
Tvrdil, že jimi bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl.
čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
§ 283 písm. b) tr. řádu
Výrok svého rozhodnutí opřel o analogické použití § 283 písm. b) tr. řádu, přičemž jej odůvodnil tím, že rozsudek, ohledně kterého stěžovatel podal návrh na povolení obnovy řízení, byl zrušen (podle § 37a tr.
§ 37a tr. zákona
řádu, přičemž jej odůvodnil tím, že rozsudek, ohledně kterého stěžovatel podal návrh na povolení obnovy řízení, byl zrušen (podle § 37a tr. zákona) rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 18.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 10. listopadu 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele P. S., zastoupeného Mgr. Karlem Borkovcem, advokátem se sídlem Gorkého 11, 602 00 Brno, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. července 2009 sp. zn. 4 To 319/2009 a usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne 26. května 2009 č. j. 3 T 322/2005-304, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Usnesením ze dne 26. května 2009 č. j. 3 T 322/2005-304 Okresní soud v Blansku podle § 283 písm. d) tr. řádu zamítl návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené pod sp. zn. 3 T 322/2005. Jeho stížnost do tohoto usnesení Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. července 2009 sp. zn. 4 To 319/2009 zamítl. Výrok svého rozhodnutí opřel o analogické použití § 283 písm. b) tr. řádu, přičemž jej odůvodnil tím, že rozsudek, ohledně kterého stěžovatel podal návrh na povolení obnovy řízení, byl zrušen (podle § 37a tr. zákona) rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 18. dubna 2007 sp. zn. 2 T 158/2005, který nabyl právní moci dne 21. června 2007. K předmětnému zrušení došlo ve výrocích o vině, trestu a dalších výrocích, které měly podklad ve výroku o vině, a stěžovatel byl znovu uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., do kterého byly zahrnuty i skutky z rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 24. října 2006 č. j. 3 T 322/2005-214. Své úvahy uzavřel stížnostní soud konstatováním, že v době, kdy soud prvého stupně o návrhu na povolení obnovy řízení rozhodoval, neobsahoval naposled citovaný rozsudek výrok o vině a trestu, z čehož se podává nutnost analogické aplikace § 283 písm. b) tr. řádu, protože nelze povolit obnovu řízení proti rozhodnutí, které neexistuje.

Předmětná usnesení obecných soudů napadl stěžovatel včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností. Tvrdil, že jimi bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. To z důvodu, že mu bylo upřeno právo na projednání jeho záležitosti ve dvouinstančním řízení, jelikož o nepřípustnosti jeho návrhu bylo rozhodnuto až ve II. stupni, aniž by se mohl k rozhodnutí soudu a závěru, na němž je argumentačně vybudováno, vyjádřit. Uvedl, že pro něj bylo překvapivé a nepředvídatelné a nadto pro věcné projednání u Okresního soudu v Blansku nemohla být daná věc dle tvrzení stěžovatele projednána současně s návrhem na obnovu řízení v jiném řízení, a to u Okresního soudu Brno-venkov, který odmítl zabývat se skutečnostmi předtím projednávanými v rámci návrhu na obnovu řízení u Okresního soudu v Blansku. V důsledku těchto námitek se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud v záhlaví označená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Porušení práva na spravedlivý proces, jehož se stěžovatel dovolával, Ústavní soud neshledal. Ačkoliv stížnostní soud podložil zamítavý výrok oproti soudu I. stupně nikoliv věcnými, nýbrž formálními důvody, jeho rozhodnutí odráží v odůvodnění popsanou objektivní právní situaci a je zcela ve shodě se zákonnou úpravou, která takto jakýkoliv prostor pro věcné projednání návrhu stěžovatele na obnovu řízení nenabízí. Stěžovatelovo tvrzení, dle něhož Okresní soud Brno-venkov se odmítl zabývat skutečnostmi předtím projednávanými v rámci návrhu na obnovu řízení u Okresního soudu v Blansku potom postrádá právní relevanci, jelikož není pokryto petitem návrhu.

Pro uvedené byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. listopadu 2009

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu