Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 2011/09 ECLI:CZ:US:2009:4.US.2011.09.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as clearly unfounded and procedurally inadmissible.

Geschäftsnummer IV.ÚS 2011/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint against rulings from the Supreme Court and the Regional Court in Prague. The applicant argued that the proceedings violated his rights under Article 6 of the ECHR and Articles 4 and 90 of the Constitution, claiming the judge should have been recused due to corruption concerns. The court rejected the claim as clearly unfounded because the Regional Court properly examined the recusal objection and provided sufficient reasoning, while the Supreme Court's review was also adequately justified.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if it is clearly unfounded or if the Constitutional Court lacks jurisdiction over the specific request.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint clearly unfounded procedural inadmissibility judge recusal supreme court review

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb.
Důvodem k odmítnutí je také zjištění, že jde o návrh nepřípustný či k jeho projednání není Ústavní soud příslušný [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 43 odst. 2 písm. a), § 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 6, § 43 odst. 1 písm. e), d) zákona č. 182/1993 Sb.
Proto bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno [§ 43 odst. 2 písm. a), § 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 6, § 43 odst. 1 písm. e), d) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, čl.
čl. 87 Ústavy ČR
182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, čl. 87 Ústavy ČR].

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 27. října 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele Ing. J. S., zastoupeného JUDr. Tomášem Chlostem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Zámecké 7, o ústavní stížnosti proti usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 5. 2009 sp. zn. 11 Tvo 8/2009, Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2009 sp. zn. 4 To 10/2009 a návrhu na vyloučení soudce z řízení vedeného u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 To 10/2009, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše citovaných usnesení s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v čl. 4 a čl. 90 Ústavy České republiky. Uvedl, že Vrchní soud v Praze nevyhověl námitce vznesené proti soudci JUDr. Píšovi, jednajícímu v trestní věci vedené u jmenovaného soudu proti němu, poukázal na průběh trestního řízení a na své přesvědčení, že jeho stíhání je nezákonné, hlavní líčení u vrchního soudu označil za "pokračování ve prospěch zjevné korupce." Poněvadž Nejvyšší soud nevyhověl stížnosti proti nevyloučení jmenovaného soudce z předmětného trestního řízení a dle jeho přesvědčení se vznesenými námitkami ani nezabýval, navrhl zrušení obou napadených usnesení, jakož i vydání rozhodnutí, kterým bude předseda senátu Vrchního soudu v Praze z řízení ve věci vedené pod sp. zn. 4 To 10/2009 vyloučen.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí je také zjištění, že jde o návrh nepřípustný či k jeho projednání není Ústavní soud příslušný [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal stížnost obviněného (stěžovatele v řízení před Ústavním soudem) proti usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým nebylo vyhověno jeho návrhu na vyloučení soudce JUDr. Píši z projednávání a vykonávání úkonů trestního řízení, a tuto opodstatněně s poukazem na § 30 odst. 1 trestního řádu, na průběh řízení vedeného proti stěžovateli, jakož i na svou judikaturu, zamítl. Na vyčerpávající odůvodnění rozhodnutí lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh směřující proti usnesení Nejvyššího soudu shledán zjevně neopodstatněným, ústavní stížnost napadající usnesení Vrchního soudu v Praze návrhem nepřípustným, když nesměřuje proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovatel k ochraně svého tvrzeného práva uplatnil. Pokud jde o návrh na vydání rozhodnutí o vyloučení jmenovaného soudce z projednávání citované trestní věci, pak k takovému projednání návrhu a rozhodnutí o něm není Ústavní soud příslušným. Proto bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno [§ 43 odst. 2 písm. a), § 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 6, § 43 odst. 1 písm. e), d) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, čl. 87 Ústavy ČR].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. října 2009

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu