Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 2305/09 ECLI:CZ:US:2009:4.US.2305.09.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded regarding litigation costs. The court rejects the claim that the Constitutional Court ruling precludes full cost reimbursement. The lower courts' detailed reasoning on unreasonable costs is deemed sufficient. The complaint is inadmissible under the Constitutional Act. The court finds no violation of fundamental rights. The applicant's argument is rejected as clearly unjustified. The decision upholds the lower courts' refusal of costs. The ruling emphasizes the finality of lower court reasoning. The constitutional complaint is dismissed without further review. The applicant must accept the lower court's decision.

Geschäftsnummer IV.ÚS 2305/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint as obviously unfounded without a hearing. The applicant argued that a prior Constitutional Court ruling did not bar full litigation cost reimbursement, claiming a violation of fundamental rights. The court rejected this, noting the lower courts provided sufficient reasoning that the applicant's costs were not reasonably incurred, making the complaint inadmissible under the Constitutional Act.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if the Constitutional Court finds it obviously unfounded, as was the case here where the lower courts' detailed reasoning on the unreasonableness of the applicant's legal costs was deemed sufficient and no violation of fundamental rights was established.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint inadmissibility litigation costs reimbursement obviously unfounded complaint fundamental rights violation lower court reasoning sufficiency

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.
a), odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 22. října 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele České republiky - Ministerstvo financí, Praha 1, Letenská 15, zastoupeného JUDr. Alanem Korbelem, advokátem se sídlem v Praze 5, nám. 14. října 3, o ústavní stížnosti proti usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky Pardubice, ze dne 29. 5. 2009 sp. zn. 18 Co 5/2009 a Okresního soudu v Chrudimi ze dne 28. 11. 2008 sp. zn. 7 C 136/98, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí, jimiž mu soudy nepřiznaly právo na náhradu nákladů řízení, ve kterém byla žaloba proti němu - jako žalovanému - zamítnuta s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2008

sp. zn. II. ÚS 446/08

a konstatování, že požadované náklady na zastoupení advokátem nelze považovat za účelně vynaložené. Uvedl, že dle jeho přesvědčení výše označený nález nelze interpretovat tak, že stěžovatel nemá vůbec žádné právo na náhradu nákladů řízení, a proto se soudy měly v souladu s § 150 občanského soudního řádu zabývat otázkou výše náhrady nákladů, jestliže jejich náhrada v plné výši není dle Ústavního soudu na místě. S ohledem na uvedená rozhodnutí a závěry soudů se cítí jejich výroky zasažen v právech, zakotvených v čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí návrhu je též zjištění, že jde o návrh nepřípustný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky Pardubice, zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud v souladu s právním názorem vysloveným Ústavním soudem dne 9. 10. 2008 v nálezu

sp. zn. I. ÚS 2929/07

opodstatněně potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne 28. 11. 2008 sp. zn. 7 C 136/98, jímž bylo vysloveno, že žádný z účastníků, tj. ani žalovaná Česká republika - Ministerstvo financí, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud II. stupně za použití výkladu § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a obsahu výše citovaného rozhodnutí Ústavního soudu přiléhavým způsobem vyložil důvody, pro které náhrada nákladů řízení žalovanému, tj. České republice, Ministerstvu financí, nebyla důvodně přiznána, když jeho náklady na zastoupení advokátem nelze považovat za náklady účelně vynaložené. Na toto vyčerpávající odůvodnění lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. října 2009

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu