Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 2442/09 ECLI:CZ:US:2009:2.US.2442.09.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet formal requirements and statutory time limits.

Geschäftsnummer II.ÚS 2442/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint because the filing failed to meet formal requirements and was submitted outside the statutory sixty-day deadline. The applicant, representing himself without a lawyer despite prior warnings and a history of litigation before this court, argued for relief from fees and legal representation. The court ruled that the sixty-day period is sufficient for a complete complaint and that granting extensions would unfairly privilege the applicant over others who complied with the law.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., s. 43(1)(a), s. 72: The Constitutional Court must reject a constitutional complaint that is not filed within the statutory sixty-day period or fails to meet formal requirements, as extensions are exceptional and cannot be granted to those who have been previously warned.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint formal requirements statutory time limit legal representation proportionality principle Constitutional Court admissibility criteria

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court
§ 43(1)(a) of the Law on the Constitutional Court
§ 72 of the Law on the Constitutional Court
§ 30(1) of the Law on the Constitutional Court
§ 31(2) of the Law on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele Ing. V. Š., o jeho ústavní stížnosti ze dne 13. 9. 2009, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 15. 9. 2009, brojil proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 6. 2009 č. j. 5 Cmo 170/2009-72, kterým bylo potvrzeno zamítavé usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2009 č. j. 13 Cm 27/2006-67 o žádosti navrhovatele o osvobození soudních poplatků za odvolání a žádosti navrhovatele o ustanovení právního zástupce. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu prvého stupně a dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by se majetkové poměry od rozhodování o předešlé navrhovatelově žádosti nějak výrazně změnily.

Ústavní soud nejdříve posoudil, zda návrh splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), umožňující jeho meritorní projednání.

Zmíněné podání však náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem nesplňuje. Navrhovatel si je sepsal sám a není zastoupen advokátem, jak to vyžaduje zákon o Ústavním soudu.

Ústavní soud vážil, zda v konkrétním případě navrhovatele bude výzva k odstranění vad jeho podání v dodatečně stanovené lhůtě proporcionální z hlediska vztahu mezi základním právem navrhovatele na přístup k Ústavnímu soudu a trváním na splnění zákonných podmínek realizace tohoto práva ve lhůtách stanovených zákonem o Ústavním soudu.

Zákonná šedesátidenní lhůta stanovená § 72 zákona o Ústavním soudu je podle Ústavního soudu plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti a její faktické prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné, neboť v takovém případě je navrhovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří této zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

V případě navrhovatele nelze odhlédnout od skutečnosti, že již několikrát v minulosti účastníkem řízení před Ústavním soudem byl (např. řízení vedené pod

sp. zn. III. ÚS 2402/07

,

IV. ÚS 1344/08

aj.), a musela mu být známa skutečnost, že v řízení před Ústavním soudem je vyžadováno povinné zastoupení advokátem, neboť jak je Ústavnímu soudu známo, byl o tom v předchozích řízeních před Ústavním soudem opakovaně poučen. Naposledy tak Ústavní soud učinil ve věci navrhovatele vedené pod

sp. zn. I. ÚS 2053/09

, když navrhovateli adresoval výzvu k odstranění vad, která byla navrhovateli doručena dne 15. 8. 2009 (tedy téměř měsíc před podáním nyní projednávaného návrhu). Navrhovatel byl v této výzvě upozorněn, že v řízení před Ústavním soudem je nutné být zastoupen advokátem, který sepíše i ústavní stížnost. V plné moci k zastupování musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem (§§ 30, odst. 1, 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že Ústavní soud není oprávněn sám určit zástupce z řad advokátů, poučil navrhovatele, aby se obrátil na Českou advokátní komoru se žádostí o určení advokáta.

Ústavní soud v nyní projednávané věci již považoval za nadbytečné navrhovatele znovu formálně vyzývat k odstranění vad ústavní stížnosti za situace, kdy je z výše uvedeného patrné, že je navrhovatel velmi dobře informován o tom, jaké požadavky klade zákon na řádnou ústavní stížnost a dokonce sám v nyní projednávaném návrhu uvedl, že ví, že k sepsání ústavní stížnosti je třeba profesionální právní zastoupení. Přesto však řádnou ústavní stížnost v zákonné šedesátidenní lhůtě nepodal.

Vzhledem k výše uvedenému proto soudci zpravodaji nezbylo než, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, za aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, návrh odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 30. září 2009

Stanislav Balík

soudce zpravodaj