Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 691/09 ECLI:CZ:US:2009:2.US.691.09.1 KI-generiert

II.ÚS 691/09 · Ústavní soud České republiky

Geschäftsnummer II.ÚS 691/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti F. S., právně zastoupené Mgr. et. Mgr. Václavem Sládkem, advokátem se sídlem Janáčkovo nábřeží 39/51, Praha, proti rozhodnutí Městského úřadu Železný Brod, odboru životního prostředí ze dne 16. 11. 2007 č.j. ŽP 9701/2007/231.21, rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí ze dne 15. 4. 2008 č.j. KULK/22801/2008, usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 1. 8. 2008 č.j. 5 C 112/2008-49 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, ze dne 22. 1. 2009 č.j. 30 Co 480/2008-114, takto:

Legislator-Regeste

KI-generiert

II.ÚS 691/09 · Ústavní soud České republiky: V obsáhle koncipované ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že napadeným rozhodnutím městského úřadu, potvrzeným krajským úřadem, jí byla uložena podle § 5 občanského zákoníku povinnost obnovit předešlý pokojný stav a zakázán jakékoli další zásah do pokojného stavu znemožňující řádný odběr vody ze studny manžely Š. do jejich rodinného domu. Z ústavní stížnosti dále vyplývá, že se stěžovatelka v předmětné věci obrátila se žalobou na Okresní soud v Jablonci nad Nisou a současně navrhovala odložení vykonatelnosti rozhodnutí městského úřadu. Okresní soud návrh na odložení vykonatelnosti rozhodnutí zamítl a Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesení soudu I. stupně potvrdil.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti F. S., právně zastoupené Mgr. et. Mgr. Václavem Sládkem, advokátem se sídlem Janáčkovo nábřeží 39/51, Praha, proti rozhodnutí Městského úřadu Železný Brod, odboru životního prostředí ze dne 16. 11. 2007 č.j. ŽP 9701/2007/231.21, rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí ze dne 15. 4. 2008 č.j. KULK/22801/2008, usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 1. 8. 2008 č.j. 5 C 112/2008-49 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, ze dne 22. 1. 2009 č.j. 30 Co 480/2008-114, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení všech shora uvedených rozhodnutí, kterými měla být porušena její ústavně zaručená práva a navrhuje odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí Městského úřadu Železný Brod, odboru životního prostředí ze dne 16. 11. 2007, č.j. ŽP 9701/2007/231.21 a Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí ze dne 15. 4. 2008, č.j. KULK/22801/2008.

V obsáhle koncipované ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že napadeným rozhodnutím městského úřadu, potvrzeným krajským úřadem, jí byla uložena podle § 5 občanského zákoníku povinnost obnovit předešlý pokojný stav a zakázán jakékoli další zásah do pokojného stavu znemožňující řádný odběr vody ze studny manžely Š. do jejich rodinného domu. Z ústavní stížnosti dále vyplývá, že se stěžovatelka v předmětné věci obrátila se žalobou na Okresní soud v Jablonci nad Nisou a současně navrhovala odložení vykonatelnosti rozhodnutí městského úřadu. Okresní soud návrh na odložení vykonatelnosti rozhodnutí zamítl a Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesení soudu I. stupně potvrdil.

Ústavní stížnost směřuje jak proti rozhodnutí o pokojném stavu dle § 5 občanského zákoníku, tak i proti procesnímu rozhodnutí obecných soudů, jimiž byl zamítnut návrh na odložení vykonatelnosti předmětných rozhodnutí.

Ústavní soud nejprve posuzoval, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), přičemž zjistil, že tomu tak není.

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že v totožné věci podala žalobu k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou na uložení povinnosti žalovaným zdržet se zásahů do hydrogeologických poměrů studny ve vlastnictví stěžovatelky a zdržet se zásahů do samovolného přepadu ze studny. Předmětné řízení, vedené pod sp. zn. 5 C 112/2008, dosud nebylo ukončeno.

Ústavní soud připomíná, že ústavní soudnictví je založeno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných procesních norem, upravujících dané řízení. Přípustnost ústavní stížnosti není dána tam, kde je tvrzenému právu poskytnuta ochrana celým právním řádem, tj. především před obecnými soudy, jak je tomu i v případě stěžovatelky.

Podle § 5 občanského zákoníku věty druhé platí, že rozhodnutím příslušného orgánu státní správy ve věci pokojného stavu není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu. Dle již ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozh. sp. zn. 8 As 2/2005 a rozh. sp. zn. Konf 8/2008), s níž se ve svých rozhodnutích (usnesení

sp. zn. I. ÚS 1552/09

) ztotožnil i Ústavní soud, je rozhodnutí o ochraně před zásahem do pokojného stavu rozhodnutím ve věcech soukromoprávních a o žalobě proti takovému rozhodnutí je proto příslušný rozhodovat soud v občanském soudním řízení, nikoli soud správní.

V současné době tedy probíhá, souběžně s řízením o ústavní stížnosti, také řízení o žalobě stěžovatelky u Okresního soudu Jablonci nad Nisou, v jehož rámci se může plně domáhat všech svých práv a předložit argumenty, které uplatňuje v ústavní stížnosti. Jeho rozhodnutí nemůže Ústavní soud jakkoliv předjímat a podání ústavní stížnosti je za této situace předčasné.

Co se týká napadených rozhodnutí obecných soudů ohledně zamítnutí návrhu na odložení vykonatelnosti rozhodnutí městského a krajského úřadu, jedná se o rozhodnutí procesní povahy, nikoli rozhodnutí ve věci, tedy konečná, která svou intenzitou nejsou s to zasáhnout do ústavně zaručených práv stěžovatelky (např. usnesení

sp. zn. II. ÚS 3152/07

,

sp. zn. II. ÚS 231/09

,

sp. zn. III. ÚS 141/09

). Posoudit, zda je možno odložit vykonatelnost toho kterého rozhodnutí, je v občanském soudním řízení pouze obecný soud a přezkoumávání reálné existence zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, které je výrazem nezávislého soudního rozhodování, Ústavnímu soudu nepřísluší.

Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, odmítnout jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Stěžovatelčině návrhu na odklad vykonatelnosti obou napadených rozhodnutí správních orgánů nemohl Ústavní soud, s ohledem na důvody odmítnutí ústavní stížnosti, vyhovět.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. září 2009

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj