Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 2251/09 ECLI:CZ:US:2009:3.US.2251.09.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal for assigning a case to a judge previously involved in the trial.

Geschäftsnummer III.ÚS 2251/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the petitioner's request to annul a district court president's decision assigning a criminal case to a judge who had previously presided over it. The petitioner argued this violated their right to a lawful judge, but the court found no strong reason to overturn the assignment since the same judge would decide the matter again. Furthermore, the court noted it lacked jurisdiction to rule on whether the crime occurred, as that falls to ordinary courts.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 et seq. of the Constitutional Court Act; The Constitutional Court lacks jurisdiction to determine the occurrence of a criminal offense, and a reassignment of a case to a judge who previously handled it does not constitute a violation of the right to a lawful judge absent a clear deviation from constitutional conformity.

Schlagwörter

KI-generiert
Constitutional Court jurisdiction right to a lawful judge assignment of criminal case reassignment of judge unfounded constitutional complaint

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 et seq. of the Constitutional Court Act
Art. 36 para. 1 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Art. 38 para. 1 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Art. 6 para. 1 of the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms
§ 43 para. 2 lit. a) of the Constitutional Court Act
§ 43 para. 1 lit. d) of the Constitutional Court Act

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a Jiřího Muchy ve věci ústavní stížnosti MVDr. F. Š., zastoupeného JUDr. Václavem Bubeníkem, advokátem se sídlem Moravská Třebová, Cihlářova 4, proti rozhodnutí předsedy Okresního soudu v Bruntále o přidělení věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 1 T 104/2009 soudci, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud - pro porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod - zrušil v záhlaví identifikované rozhodnutí předsedy okresního soudu; in eventum stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud rozhodl, že se trestný čin, projednávaný ve věci vedené Okresním soudem v Bruntále pod sp. zn. 1 T 104/2009, nestal.

Z ústavní stížnosti a přiložených listin se podává, že po kasačním rozsudku Nejvyššího soudu ze den 25. 2. 2009 ve věci sp. zn. 3 Tdo 1459/2008 byla věc vrácena Okresnímu soudu v Bruntále, kde byla v souladu s vnitřním a kancelářským řádem zařazena k projednání senátu 1 T pod vedením soudkyně JUDr. Vladimíry Kikerlové. Tuto věc však dle stěžovatele předseda okresního soudu napadeným rozhodnutím přidělil soudkyni Mgr. Janě Langerové s odůvodněním, že "soudkyně, která původně věc rozhodla, může pouze doplnit dokazování a znovu ve věci samé rozhodnout", a tímto postupem "dojde k urychlení řízení a vyšší hospodárnosti".

Stěžovatel má za to, že ústavní právo na zákonného soudce má "mnohonásobně vyšší právní sílu a váhu, než hledisko rychlosti a úspornosti řízení".

Ústavní soud soustředil pozornost k té části ústavní stížnosti, v níž se stěžovatel domáhá, aby rozhodnutí předsedy okresního soudu o přidělení věci sp. zn. 1 T 104/2009 k projednání Mgr. Janě Langerové bylo zrušeno. Stěžovatel však nebyl schopen v ústavní stížnosti napadené rozhodnutí blíže identifikovat (datováním) a ani k projednávané ústavní stížnosti nepřiložil jeho kopii (ve smyslu § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). Rovněž z přiložených listin nevyplývá zřetelně, že napadené "rozhodnutí" vůbec existuje, resp. že jakožto "rozhodnutí" bylo formalizováno.

V souladu s obsahem ústavní stížnosti by sice bylo v takovém případě možné uvažovat o tzv. jiném zásahu orgánu veřejné moci, což však neodpovídá znění jejího petitu (návrhového žádání). Tento vnitřní rozpor stěžovatelova návrhu však nebylo zapotřebí obvyklým procesním postupem odstraňovat; stěžovatelova ústavní stížnost je totiž prima facie neopodstatněná.

Z listin připojených k ústavní stížnosti je zřejmé, že projednávaná trestní věc byla po kasačním rozsudku Nejvyššího soudu vrácena zpět soudu okresnímu, u kterého byla věci přidělena nová spisová značka, a na základě platného rozvrhu práce soudu připadla tato věc k projednání soudkyni JUDr. Vladimíře Kikerlové, jež ve věci učinila toliko několik nezbytných úkonů. Poté (po návratu z mateřské dovolené) byla věc - napadeným "rozhodnutím" - přidělena (de facto zpět) soudkyni, jež ve věci rozhodovala v prvním stupni před kasačním rozsudkem dovolacího soudu.

V tom však spatřovat porušení práva na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny, důvod není, resp. není zde silný důvod k opaku, neboť ve věci bude rozhodovat táž soudkyně, jež ve věci rozhodovala v původním řízení. Jelikož ve věci nebylo aplikováno ustanovení § 265l odst. 3 tr. řádu, na základě kterého by bylo projednání věci Mgr. Janě Langerové Nejvyšším soudem odejmuto, není - prizmatem čl. 38 odst. 1 Listiny - zjevným vybočením z ústavní konformity, že se věc po odpadnutí objektivní překážky (mateřská dovolená) vrací k projednání a rozhodnutí senátu pod vedením právě této soudkyně.

Navrhuje-li stěžovatel dále, aby Ústavní soud "rozhodl, že se v právní věci vedené Okresním soudem v Bruntále pod sp. zn. 1 T 104/2009 trestný čin nestal", postačí již jen - coby samozřejmost - zaznamenat, že Ústavní soud k takovému "rozhodnutí" příslušný není; nepřísluší mu se předem vyjadřovat k otázkám viny a trestu, resp. k otázce, zda byl či nebyl spáchán trestný čin, neboť to je posláním soudů obecných.

Z uvedených důvodů senát Ústavního soudu stěžovatelův návrh zčásti dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný a zčásti dle § 43 odst. 1 písm. d) jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, usnesením odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. září 2009

Jan Musil

předseda senátu