Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 1543/09 ECLI:CZ:US:2009:2.US.1543.09.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed for failure to meet formal requirements and lack of legal representation.

Geschäftsnummer II.ÚS 1543/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant, Mgr. V. F., due to non-compliance with statutory formalities. The applicant, unrepresented by a lawyer, failed to correct deficiencies in her petition regarding the calculation of her pension and did not respond to the court's summons. Consequently, the court applied § 43(1)(a) of the Act on the Constitutional Court to reject the request as it lacked essential elements such as legal representation and a clear request for review.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant is not legally represented by a lawyer at the time of filing and the petition fails to meet minimum formal requirements including a clear identification of the act and a specific request for review.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint legal representation requirement formal defects Constitutional Court Act dismissal of petition

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
V řízení o ústavní stížnosti je především nezbytné, aby byli stěžovatelé právně zastoupeni advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a to již při jejím podání.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Současně byla stěžovatelka upozorněna, že pokud se tak nestane, bude její návrh odmítnut podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Protože uvedené podání nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti tak, jak je vyžaduje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byla stěžovatelka vyzvána přípisem, který převzala dne 19.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu stěžovatelky Mgr. V. F., advokátem nezastoupené, směřující proti blíže nespecifikovanému rozhodnutí, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se obrátila na Ústavní soud s podáním označeným jako "Stížnost na Českou správu sociálního zabezpečení ... pro neústavní interpretaci podústavní zákonné normy při stanovení procentní výměry starobního důchodu číslo jednací X ze dne 31. 8. 2007". V podání popsala okolnosti, které byly podkladem pro výpočet jedné ze složek jejího starobního důchodu. Nesouhlasí s tím, jak s těmito okolnosti naložila Česká správa sociálního zabezpečení a jak aplikovala relevantní právní normy, a poukazuje na fakta, o která se naopak mělo rozhodnutí opírat. Stěžovatelka v podání dále zmínila, že neuspěla ani se žalobu podanou ke správnímu soudu, ani se žádostí o odstranění tvrdosti, kterou předložila příslušnému ministru.

Protože uvedené podání nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti tak, jak je vyžaduje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byla stěžovatelka vyzvána přípisem, který převzala dne 19. 6. 2009, k odstranění vad podání ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení; přípis obsahoval podrobné pokyny, jak při nápravě formálních nedostatků postupovat. Současně byla stěžovatelka upozorněna, že pokud se tak nestane, bude její návrh odmítnut podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Protože stěžovatelka na tuto výzvu nijak nereagovala, soudce zpravodaj ve věci již bez dalšího rozhodl.

V řízení o ústavní stížnosti je především nezbytné, aby byli stěžovatelé právně zastoupeni advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a to již při jejím podání. Návrh pak musí, aby mohl být považován za ústavní stížnost, vykazovat alespoň minimální formální náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu; musí z něho být patrno, které věci se týká (ve zkoumané věci nebylo zřejmé, proti jakému konkrétnímu rozhodnutí či zásahu stěžovatelka brojí) a co se jím sleduje. Znění stížnostního návrhu, tedy toho, jak má Ústavní soud ve věci rozhodnout, pak musí odpovídat znění zákona; v posuzované věci stěžovatelka navrhovala, aby Ústavní soud "...posoudil ústavnost sankčního postihu, který proti ní uplatnila ČSSZ stanovením procentní výměry starobního důchodu...", a dále žádala "...přiznání nároku na dovolenou v srpnu 1993 a anulování tvrzení, že přerušila zaměstnání, než požádala o starobní důchod...". Takto formulovaný petit dikci zákona nevyhovuje. Dále je v podání třeba představit též ústavněprávní argumentaci, tedy označit základní práva, která měla být naříkaným aktem či jednáním dotčena, jakož i vyložit, proč se tak stěžovatelka domnívá. K podání musí být přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práv.

Pokud se ani v dodatečně poskytnuté lhůtě po potřebném poučení ze strany soudce zpravodaje nepodařilo stěžovatelce upravit podání tak, aby vykazovalo parametry výše uvedené, nebylo možno postupovat jinak, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. července 2009

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj