Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 1517/09 ECLI:CZ:US:2009:3.US.1517.09.1 KI-generiert

Constitutional Court rejects disqualification claim against judge based on former Communist Party membership.

Geschäftsnummer III.ÚS 1517/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court dismissed the petitioners' request to disqualify Judge Jan Musil from hearing their constitutional complaint. Petitioners argued that Musil's past role as a prosecutor and membership in the Communist Party of Czechoslovakia (KSČ) created a conflict of interest under the Constitutional Court Act. The court determined that neither his former prosecutorial duties nor his party membership constituted grounds for disqualification under the relevant statutory provisions.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 36 odst. 1 a odst. 2 zákona o Ústavním soudu: Membership in the Communist Party of Czechoslovakia does not constitute a ground for judicial disqualification, and past prosecutorial activity in the same case does not create reasonable doubt about impartiality.

Schlagwörter

KI-generiert
judicial disqualification communist party membership conflict of interest Constitutional Court Act impartiality standard former prosecutor reasonable doubt

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
§ 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu
Členství v KSČ nelze považovat ani za činnost ve smyslu § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
§ 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Proto rozhodl podle § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu , jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného ve věci návrhu stěžovatelů T. K., J. K., nezl. A. K., zastoupené rodiči Ing. J. K., CSc. a H. K., Ing. J. K., I. D., M. H., A. P. a A. Š., zastoupených Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Hradci Králové, Komenského 241, na vyloučení soudce Jana Musila z projednávání a rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatele směřující proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. prosince 2001, č. j. 30 Ca 235/2001-34, proti rozhodnutí Okresního úřadu Pardubice - Pozemkový úřad č. 4285 ze dne 12. července 2001, č. j. PÚ-1980/99, a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. listopadu 2000, č. j. 30 Ca 137/2000-29, 31 Ca 139/2000-17, takto:

Soudce Jan Musil není vyloučen z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn. III. ÚS 1517/09

.

Odůvodnění:

Pod

sp. zn. III. ÚS 1517/09

je u Ústavního soudu vedena ústavní stížnost stěžovatelů směřující proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. prosince 2001, č. j. 30 Ca 235/2001-34, proti rozhodnutí Okresního úřadu Pardubice - Pozemkový úřad č. 4285 ze dne 12. července 2001, č. j. PÚ-1980/99, a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. listopadu 2000, č. j. 30 Ca 137/2000-29, 31 Ca 139/2000-17. Podle rozvrhu práce byla tato věc přidělena III. senátu Ústavního soudu, ve složení Jan Musil, Vladimír Kůrka a Jiří Mucha a připadla soudci zpravodaji Janu Musilovi.

Stěžovatelé vznesli námitku podjatosti soudce Jana Musila. Uvedli, že soudce zpravodaj Jan Musil byl za bývalého totalitního režimu prokurátorem, tedy i členem KSČ. Přihlášení se k členství v KSČ je podle stěžovatelů ztotožněním se s ideologií této strany, která instalovala a po desetiletí udržovala na území Československa zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný režim potlačující lidská práva. Kauza stěžovatelů je věcí, která má svůj původ ve zločinech komunismu, ke kterým na území Československa docházelo již od podzimu roku 1944. S ohledem na výše uvedené má být Jan Musil soudcem vyloučeným z projednávání věci stěžovatele.

Soudce zpravodaj Jan Musil ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že ke stěžovatelům nemá žádný osobní vztah, k předmětné věci nemá jiný než úřední vztah, a tudíž se vzhledem k jeho poměru k věci, účastníkům řízení, vedlejším účastníkům nebo jejich právním zástupcům podjatý necítí.

Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 je soudce též vyloučen, pokud byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

Ústavní soud dospěl k závěru, že výše uvedené podmínky nejsou v projednávaném případě splněny. Nezjistil, že by soudce zpravodaj Jan Musil měl poměr k věci, účastníkům řízení, vedlejším účastníkům nebo jejich právním zástupcům a nejsou pochybnosti ve smyslu § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Soudce zpravodaj Jan Musil nebyl v téže věci činný ani při výkonu jiné funkce nebo povolání. Členství v KSČ nelze považovat ani za činnost ve smyslu § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Tento závěr přijímá Ústavní soud též s ohledem na svoji dosavadní judikaturu, týkající se vyloučení soudců.

IV. senát Ústavního soudu, který podle platného rozvrhu práce rozhoduje o vyloučení soudců III. senátu Ústavního soudu, dospěl k závěru, že soudce zpravodaj Jan Musil není vyloučen z rozhodování a projednávání předmětné ústavní stížnosti. Proto rozhodl podle § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu , jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 13. července 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu