Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 597/09 ECLI:CZ:US:2009:1.US.597.09.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to exhaust legal remedies and lack of public interest.

Geschäftsnummer I.ÚS 597/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against the Regional Court in Brno regarding procedural delays in a probationary sentence case. The applicant had initially filed the complaint without legal representation, was given a chance to correct the defects, and subsequently appointed a lawyer to supplement the filing. The court dismissed the complaint because the applicant failed to utilize available legal remedies within the required time limits and the case did not demonstrate a significant public interest justifying the exception to the exhaustion rule.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all legal remedies and the case lacks a significant public interest that transcends the applicant's personal interests.

Schlagwörter

KI-generiert
exhaustion of remedies constitutional complaint public interest legal representation procedural deadlines Regional Court probationary sentence

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 1 písm. a) a odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
§ 75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
Tímto procesním prostředkem k ochraně práva se rozumí i návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, o ústavní stížnosti stěžovatele P. B., právně zastoupeného JUDr. Adamem Wilkem, Ph.D., advokátem, se sídlem Hradní 640/3, 680 01 Boskovice, proti zásahu Krajského soudu v Brně spočívajícímu v průtazích při rozhodování o návrhu na podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. 1. Návrhem, zaslaným dne 16. března 2009 elektronickou poštou prostřednictvím veřejné sítě elektronických komunikací, opatřeným zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaným akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, brojil stěžovatel proti zásahu orgánu veřejné moci (Krajského soudu v Brně), jenž měl spočívat v průtazích při rozhodování o návrhu na podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti podaném dne 17. února 2008.

2. Protože návrh trpěl vadami, spočívajícími především v absenci právního zastoupení, byl stěžovatel vyzván k jejich odstranění a poučen o následcích nesplnění takové výzvy. Současně byl upozorněn na možnost využití určení advokáta podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

3. Stěžovatel požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta a bylo mu vyhověno. Advokát JUDr. Adam Wilk převzal právní zastoupení stěžovatele a podáním došlým dne 24. dubna 2009 pak ústavní stížnost doplnil tak, že vyhověl pokynu stěžovatele a text stížnosti vypracovaný stěžovatelem do tohoto podání převzal.

II. 4. Ústavní soud podrobil návrh nejprve zkoumání, zda jsou naplněny formální podmínky stanovené § 72 odst. 3, § 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Vzhledem k tomu, co se v ústavní stížnosti tvrdilo, a jaké listiny byly připojeny, nevznikla potřeba žádat k zapůjčení příslušný spis.

5. Ústavní stížnost lze přijmout ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

6. Tímto procesním prostředkem k ochraně práva se rozumí i návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

7. Stěžovatel netvrdil, že by tento prostředek využil, k návrhu nepřipojil žádnou listinu, ze které by skutečnost o využití tohoto prostředku alespoň zprostředkovaně plynula, a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než konstatovat, že stěžovatel nevyužil opravné prostředky, které mu právní řád k ochraně jeho práva poskytuje.

III. 8. Podle ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky k ochraně práva, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo.

9. Ústavní soud je přesvědčen, že v souzeném případě není s ústavní stížností spojen tak silný a významný veřejný zájem, jenž by ospravedlňoval neodmítnout nepřípustný návrh: opačný postup by měl sledovat zejména ten účel, aby řešení otázky ústavní stížností nastolené dopadlo na širší okruh případů se znaky patřičné obecnosti, opakovatelnosti a neomezenosti konkrétním řízením; k takovému závěru však Ústavní soud nedošel.

10. Protože návrh nevyhověl podmínkám stanoveným v § 72 odst. 3, jakož i § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, bylo o něm jako o návrhu nepřípustném rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 1. července 2009

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj