Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 846/09 ECLI:CZ:US:2009:3.US.846.09.1 KI-generiert

III.ÚS 846/09 · Ústavní soud České republiky

Geschäftsnummer III.ÚS 846/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V.R., zastoupeného JUDr. Tomášem Soukupem, BA, advokátem v Brně, Mezníkova 262/2, proti rozsudku Okresního soudu Plzeň - město ze dne 17. 10. 2005 sp. zn. 1 T 153/2004 a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 11. 2006 č. j. 6 To 97/2006-1690, takto:

Legislator-Regeste

KI-generiert

III.ÚS 846/09 · Ústavní soud České republiky: Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V.R., zastoupeného JUDr. Tomášem Soukupem, BA, advokátem v Brně, Mezníkova 262/2, proti rozsudku Okresního soudu Plzeň - město ze dne 17. 10. 2005 sp. zn. 1 T 153/2004 a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 11. 2006 č. j. 6 To 97/2006-1690, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní soud obdržel dne 6. 4. 2009 od stěžovatele návrh, jenž byl k výzvě Ústavního soudu dne 4. 6. 2009 řádně doplněn ústavní stížností sepsanou advokátem. Stěžovatel se ústavní stížností domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu

Plzeň - město ze dne 17. 10. 2005 sp. zn. 1 T 153/2004 a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 11. 2006 č. j. 6 To 97/2006-1690. Stěžovatel v příloze předložil kopii obou napadených rozhodnutí.

V ústavní stížnosti stěžovatel brojil proti způsobu, jakým obecné soudy posoudily jeho jednání, poukazoval na extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právními závěry soudů, a také nesouhlasil s jeho kvalifikací jako zvlášť nebezpečného recidivisty.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu". Dospěl k závěru, že se jedná o návrh podaný opožděně.

Ze stěžovatelem předložených kopií rozhodnutí v dané věci vyplývá, že rozhodnutí prvostupňového soudu bylo vydáno dne 17. 10. 2005 a rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 1. 11. 2006.

Dotazem u Okresního soudu Plzeň - město (č. l. 12 spisu Ústavního soudu) Ústavní soud zjistil, že rozsudek odvolacího soudu byl doručen stěžovateli dne 6. 2. 2007 a všem obhájcům obviněných (poznámka: Dle kopie prvostupňového rozhodnutí se jednalo o věc 21 obviněných) byl doručen dne 18. 1. 2007. Současně tento soud Ústavnímu soudu sdělil, že stěžovatel nepodal proti odvolacímu rozsudku dovolání.

Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost, kterou stěžovatel brojí proti prvostupňovému a odvolacímu rozsudku, byla podána opožděně. Stěžovatel podal proti prvostupňovému rozsudku odvolání, o kterém rozhodl odvolací soud dne 1. 11. 2006 a jeho rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno (nejpozději) dne 6. 2. 2007. Stěžovatel dovolání, dle sdělení prvostupňového soudu, nepodal; sám ostatně takovou skutečnost v ústavní stížnosti ani netvrdí. Lhůta pro podání ústavní stížnosti je 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně stěžovatelových práv (zde od doručení rozhodnutí o stěžovatelově odvolání), tedy ústavní stížnost je zjevně podána opožděně.

Ústavnímu soudu tak nezbylo než postupovat dle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítnout pro opožděnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. června 2009

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu