Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 605/09 ECLI:CZ:US:2009:4.US.605.09.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed for non-exhaustion of legal remedies and procedural violations. Stayer failed to use appeal or leave for appeal. Court upheld principle of subsidiarity. Stayer's claim of constitutional violation rejected due to lack of prior remedies. Court emphasized minimal interference with other state organs. Stayer's procedural errors rendered the complaint inadmissible. Constitutional court rejected the complaint based on procedural non-compliance. Stayer's failure to exhaust remedies led to dismissal. Court applied principle of subsidiarity strictly. Stayer's procedural violations precluded constitutional review.

Geschäftsnummer IV.ÚS 605/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by M. P. against lower court decisions regarding his conviction for fraud. The stayer argued violations of fundamental rights and incorrect legal qualification but failed to utilize the available appeal or leave for appeal procedures. The court rejected the complaint because the stayer did not exhaust standard legal remedies, adhering to the principle of subsidiarity that limits constitutional court intervention.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu; Constitutional complaints are inadmissible if the applicant fails to exhaust available legal remedies or leave for appeal, upholding the principle of subsidiarity.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint exhaustion of remedies principle of subsidiarity leave for appeal procedural inadmissibility criminal conviction constitutional court

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu
182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a nepodal ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu dovolání.
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 1. dubna 2009, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, o ústavní stížnosti M. P., zastoupeného JUDr. Josefem Moravcem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 12 Co 432/2008 ze dne 10. 12. 2008 a rozsudku Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 1 T 167/2007 ze dne 20. 8. 2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou včas podanou ústavní stížností napadá, z důvodů v ní rozvedených, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, z nichž prvým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele směřující proti druhému z označených rozhodnutí, jímž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 trestního zákona, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, odloženého podmíněně na zkušební dobu 20 měsíců, a zároveň mu byl uložen trest zákazu obchodní a zprostředkovatelské činnosti prostřednictvím internetového obchodu na dobu 20 měsíců.

V podrobně rozvedených důvodech ústavní stížnosti stěžovatel spatřuje, kromě formálních nedostatků a nedostatku důkazů, jím tvrzené porušení čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 39 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod také v nesprávném hmotně právním posouzení věci a nesprávně použité právní kvalifikaci. Za této situace třeba jeho ústavní stížnost považovat za nepřípustnou, neboť stěžovatel, alespoň to z obsahu jeho ústavní stížnosti neplyne, nevyužil procesního prostředku poskytovaného mu zákonem (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a nepodal ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu dovolání. Ústavní soud, který opakovaně ve své judikatuře připomíná zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná, za uvedeného stavu ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpis, jako nepřípustnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. dubna 2009

Pavel Holländer

soudce zpravodaj