Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 2912/08 ECLI:CZ:US:2008:3.US.2912.08.1 KI-generiert

III.ÚS 2912/08 · Ústavní soud České republiky

Geschäftsnummer III.ÚS 2912/08
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

Ústavní soud rozhodl dne 18. prosince 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele J. N., zastoupeného JUDr. Jiřím Teryngelem, advokátem se sídlem Vápencová 569/13, 147 00 Praha 4, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. července 2008 sp. zn. 11 Tdo 652/2008, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 23. října 2007 sp. zn. 13 To 377/2007 a rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 10. července 2007 sp. zn. 3 T 36/2007, takto:

Legislator-Regeste

KI-generiert

III.ÚS 2912/08 · Ústavní soud České republiky: Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností navrhovatel napadl v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů vydaná v trestní věci, v níž byl uznán vinným ze spáchání trestných činů podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zák. a legalizace výnosů z trestné činnosti ve smyslu § 252a odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zák., za které byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále byl v přesně popsaném rozsahu zproštěn obžaloby.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 18. prosince 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele J. N., zastoupeného JUDr. Jiřím Teryngelem, advokátem se sídlem Vápencová 569/13, 147 00 Praha 4, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. července 2008 sp. zn. 11 Tdo 652/2008, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 23. října 2007 sp. zn. 13 To 377/2007 a rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 10. července 2007 sp. zn. 3 T 36/2007, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností navrhovatel napadl v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů vydaná v trestní věci, v níž byl uznán vinným ze spáchání trestných činů podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zák. a legalizace výnosů z trestné činnosti ve smyslu § 252a odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zák., za které byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále byl v přesně popsaném rozsahu zproštěn obžaloby.

Ve svých stížnostních bodech stěžovatel s poukazem na blíže rozvedené důvody, jež zcela shodně předestřel již v dovolání adresovaném Nejvyššímu soudu, vyjádřil přesvědčení, že v daném trestním řízení došlo k nesprávnému právnímu posouzení předmětného skutkového děje. V důsledku toho tvrdil, že obecné soudy zasáhly do jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 36 a čl. 40 odst. 2, odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel se domáhal, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí obecných soudů a posléze je nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu odůvodnění v záhlaví citovaného usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo ve vztahu ke stěžovateli rozhodnuto o dovolání posuzovaném z pohledu dovolacího důvodu obsaženého v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu tak, že jej tamní soud pro zjevnou neopodstatněnost odmítl [§ 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu], je zřejmé, že se s námitkami uvedenými v ústavní stížnosti logickým, přesvědčivým a vnitřně koherentním způsobem vypořádal již Nejvyšší soud. Za těchto okolností stačí na obsah odůvodnění jeho rozhodnutí, jako ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování ve smyslu čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR, nevykazující prvky svévole, odkázat.

Ústavní stížnost takto vykazuje znaky zjevné neopodstatněnosti, a proto byla mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Z toho důvodu se návrh na odklad vykonatelnosti v záhlaví označených rozhodnutí stal bezpředmětným.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2008

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu