Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 1338/08 ECLI:CZ:US:2008:3.US.1338.08.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses request to review bill of exchange conviction as outside its jurisdiction.

Geschäftsnummer III.ÚS 1338/08
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the petitioners' request to review a conviction for issuing a defective bill of exchange. The applicants argued that the lower courts failed to ensure the bill met statutory requirements under the Negotiable Instruments Act. The Court ruled that such a request does not fit any category of reviewable matters under the Constitution, specifically excluding constitutional complaints.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court lacks jurisdiction to review specific factual or procedural errors in civil judgments that do not constitute a violation of constitutional rights or fall within the statutory scope of its review powers.

Schlagwörter

KI-generiert
Constitutional Court jurisdiction bill of exchange conviction negotiable instruments act constitutional complaint reviewable matters

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Art. 83 of the Constitution of the Czech Republic
Art. 87 para. 1 letters a-c of the Constitution of the Czech Republic
Art. 87 para. 1 letter d of the Constitution of the Czech Republic
Art. 2 para. 3 of the Constitution of the Czech Republic
Art. 2 para. 2 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
§ 43 para. 1 letter d of the Act on the Constitutional Court
§ 72 para. 3 of the Act on the Constitutional Court
§ 64 to § 125f of the Act on the Constitutional Court

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci návrhu Ing. M. G. a Ing. V. P., o „přezkoumání případu odsouzení směnky“, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

V návrhu podaném dne 30. 5. 2008 požádali navrhovatelé, aby Ústavní soud přezkoumal „případ odsouzení směnky, která neměla náležitosti, jež musí podle směnečného zákona mít“.

Z připojených listin se podává, že Krajský obchodní soud v Ostravě rozhodl rozsudkem ze dne 1. 12. 1999, č. j. 30 Cm 75/99-39, ve věci žaloby České spořitelny, a. s. proti navrhovatelům, o zaplacení částky 2 500 000 Kč s přísl., tak, že ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 27. 8. 1999, č. j. 3 Sm 235/99-17. K odvolání navrhovatelů Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 24. 10. 2002, č. j. 4 Cmo 710/2000-112, rozsudek krajského soudu potvrdil.

Podle čl. 83 Ústavy České republiky je Ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává tím, že rozhoduje ve věcech vyjmenovaných v čl. 87 odst. 1 až 3 Ústavy (viz též ustanovení § 64 až § 125f zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Limity jeho působení jsou dány uplatněním zásady právního státu, podle níž lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (viz čl. 2 odst. 3 Ústavy, resp. čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).

Z věcí uvedených v čl. 87 Ústavy nemůže být v této části (co do formulovaných návrhů) podání navrhovatelů, kteří požadují „přezkoumání případu odsouzení směnky“, připodobněno – a to zcela zjevně – k žádné z nich. To platí – jmenovitě – i ve vztahu k institutu ústavní stížnost ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy.

Je zde tedy namístě závěr, že v případě tohoto návrhu jde o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný [§ 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu].

Připomíná se též, že podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu měli navrhovatelé možnost podat proti shora označeným rozhodnutím obecných soudů ústavní stížnost a to ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; této možnosti však (v uvedené lhůtě) očividně nevyužili.

Jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, jej Ústavní soud soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) podle zmíněného ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Za uvedených okolností nepokládal Ústavní soud za přiléhavé odstraňovat vady předmětného návrhu, včetně nedostatku povinného zastoupení navrhovatelů advokátem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. června 2008

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj