Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 973/08 ECLI:CZ:US:2008:3.US.973.08.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded regarding jurisdiction over child custody proceedings.

Geschäftsnummer III.ÚS 973/08
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint as obviously unfounded. The applicant argued that courts lacked proper territorial and subject-matter jurisdiction over child custody proceedings involving children attending a school abroad. The court rejected this, noting the lower courts correctly identified the children's residence in the Czech Republic and the school address as irrelevant to jurisdiction. Consequently, the complaint was rejected under the provision allowing dismissal of obviously unfounded claims.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: Constitutional complaints are rejected as obviously unfounded when the challenged decision is procedurally correct and the applicant's arguments regarding jurisdiction are clearly baseless.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal child custody jurisdiction territorial jurisdiction rules obviously unfounded claim Czech Constitutional Court residence vs school location procedural correctness

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 212 občanského soudního řádu
Jmenovaný soud dle § 212 občanského soudního řádu přezkoumal usnesení soudu I.
§ 11 odst. 1 občanského soudního řádu
§ 88 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu
§ 105 odst. 1 občanského soudního řádu
c) a § 105 odst. 1 občanského soudního řádu opodstatněně potvrdil.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 27. května 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatelky Ing. I. H., dříve T., zastoupené JUDr. Martinem Šebkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 52, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 1. 2008 č. j. 58 Co 589/2007-1047 a Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 11. 2007 č. j. 0 P 373/2002-1019, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označených usnesení s tím, že se jimi cítí dotčena v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedla, že v řízení ve věci výchovy a výživy nezletilých dětí dle jejího přesvědčení soudy při zkoumání místní a věcné příslušnosti nepostupovaly v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, jakož i s ustanoveními zákona o rodině a mezinárodního práva soukromého a procesního. Přestože se obě nezletilé děti nacházejí ve škole na adrese Spring Meadow Infant School, tedy na území jiného státu, přičemž tuto skutečnost znal i opatrovník dětí, setrvaly soudy na tom, že pro řízení a rozhodnutí je příslušný Obvodní soud pro Prahu 4 a její námitce a odvolání tak nevyhověly.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Městského soudu v Praze zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, shledán nebyl. Jmenovaný soud dle § 212 občanského soudního řádu přezkoumal usnesení soudu I. stupně, jímž byla zamítnuta námitka stěžovatelky na vyslovení místní a věcné nepříslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 4 (pro řízení ve věci péče o nezletilé D. a M. T., děti stěžovatelky a Ing. M. T.) a toto rozhodnutí s poukazem na ustanovení § 11 odst. 1, § 88 odst. 1 písm. c) a § 105 odst. 1 občanského soudního řádu opodstatněně potvrdil. Své rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil - mj. i tím, že námitku místní nepříslušnosti uplatnila stěžovatelka (matka nezletilých) téměř po 6 letech od zahájení opatrovnického řízení, přičemž do doby rozhodování ani nesdělila místo pobytu dětí, které v době podání návrhu měly bydliště v České republice. Lze dodat, že označení sídla školy, kterou údajně děti navštěvují, nelze za místo jejich pobytu považovat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. května 2008

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu