Constitutional Court dismisses appeal as procedural remedy not exhausted before final judgment.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against a regional court's decision to conduct proceedings against her as a refugee. The applicant argued that statutory conditions under the Criminal Procedure Code were unmet and her fundamental rights violated. The court ruled the appeal inadmissible because the decision was merely procedural, allowing the applicant to exhaust other remedies before the final judgment.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 72 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights, except for extraordinary remedies that an organ may reject as inadmissible on its own discretion.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky D. R. - Ch., zastoupené Mgr. Petrou Komárovou, advokátkou v Prostějově, nám. T. G. Masaryka 11, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 10. 3. 2008 sp. zn. 53 T 4/2005, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 2. 4. 2008 stěžovatelka napadla a domáhala se zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým bylo podle § 305 trestního řádu rozhodnuto, že proti stěžovatelce jako obžalované bude konáno řízení proti uprchlému. Stěžovatelka má za to, že zákonné podmínky tohoto postupu ve smyslu § 302 trestního řádu nebyly splněny a že došlo k porušení jejích základních práv zakotvených v čl. 4 odst. 4, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost má všechny formální náležitosti a zda jsou splněny i ostatní předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že se jedná o návrh, jenž není přípustný.
Dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
V posuzované věci sice není proti předmětnému usnesení možno podat stížnost, nicméně nejde o rozhodnutí "konečné", ale pouze o rozhodnutí procesní, kterým se upravuje vedení řízení, v jehož rámci stěžovatelka může - pro případ pro ni nepříznivého soudního rozhodnutí ve věci samé - uplatnit své námitky stran nesprávnosti postupu Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, resp. v důsledku toho vzniklých porušení jejích procesních práv cestou řádných a případně i mimořádných opravných prostředků. Nelze ani opomenout zvláštní prostředek ochrany těchto práv již v řízení před soudem prvního stupně, jenž obžalovanému poskytuje ustanovení § 306a trestního řádu. Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 25. 4. 2006
sp. zn. II. ÚS 658/05
(dostupné na internetových stránkách http://nalus.usoud.cz), jež bylo vydáno v obdobné právní věci, upozornil, že novela trestního řádu, provedená zákonem č. 265/2001 Sb., stanovující postup v situaci, kdy důvody pro konání řízení proti uprchlému pominou, reagovala na požadavek Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zabezpečit i v tomto řízení právo obviněného na řádný proces; obžalovaný se nyní může domáhat znovuprovedení důkazů, které byly prováděny v řízení, konaném proti němu jako proti uprchlému, a pro případ, že by řízení proti němu jako proti uprchlému skončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, může se domáhat zrušení takového rozsudku a znovuprovedení hlavního líčení v celém rozsahu; při novém provádění důkazů tak může plně uplatnit svá procesní práva, zvláště pak právo na obhajobu.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatelky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. května 2008
Jiří Mucha
soudce Ústavního soudu