Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 847/08 ECLI:CZ:US:2008:4.US.847.08.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal on child support reduction as lower courts properly applied evidence assessment rules.

Geschäftsnummer IV.ÚS 847/08
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint against a municipal court ruling that reduced her child support obligation from 10,000 to 7,000 CZK. The applicant argued the father's high income and the child's new school and extracurricular activities justified a higher support amount, but the lower courts found a change in circumstances on both sides. The court dismissed the appeal because it cannot review the lower courts' free evaluation of evidence or intervene in their jurisdictional decisions.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: The Constitutional Court must reject a constitutional complaint as obviously unfounded if it finds no violation of fundamental rights, and it lacks the authority to review the free evaluation of evidence by ordinary courts.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint child support reduction free evaluation of evidence jurisdictional independence change of circumstances

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 120 občanského soudního řádu
§ 132 občanského soudního řádu
§ 85 odst. 2 zákona o rodině
§ 96 odst. 1 zákona o rodině
§ 99 odst. 1 zákona o rodině
1 a § 99 odst. 1 zákona o rodině.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 17. dubna 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky I. S., zastoupené JUDr. Jaroslavou Šafránkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Mezibranská 19, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 2. 2008 sp. zn. 14 Co 461/2007, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se cestou ústavní stížností domáhala zrušení výše označeného rozsudku s tím, že se rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 1. 2. 2008, jakož i Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 11. 9. 2007 sp. zn. P 89/2007, cítí dotčena v právech zakotvených v čl. 32 odst. 4, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v článcích 90 a 96 odst. 1 Ústavy České republiky, jakož i v čl. 3 odst. 1 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Uvedla, že soudy vyhověly otci v jeho žádosti o změnu výše poskytovaného výživného pro nezletilého M. S., a to s účinností od 1. 12. 2006 tak, že je z částky 10.000,- Kč snížily na 7.000 Kč měsíčně. Vyslovila přesvědčení, že pro uvedené rozhodnutí důvod nebyl dán, když se poměry otce, jehož životní úroveň je velmi vysoká, zásadně nezměnily, naopak ke změně došlo na straně nezletilého, který již navštěvuje školu, má řadu zájmů prospívajících jeho rozvoji a sama mu pak chce umožnit i zahraniční pobyty či přispívat přiměřeně na tvorbu úspor. Poněvadž o nezletilého osobně pečuje, měl by se otec výrazněji podílet na úhradě jeho výše zmíněných potřeb a přijmout zaměstnání, které by odpovídalo jeho kvalifikaci a jež mu dokonce bylo nabízeno.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku Městského soudu v Praze zásah do práv, kterých se stěžovatelka dovolává, zjištěn nebyl. Označený soud přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, jímž byla změněna výše výživného pro nezletilého M., uloženého otci částkou 10.000,- Kč měsíčně, a to na 7.000, Kč s účinností od 1. 12. 2006, a opodstatněně předmětný výrok potvrdil. Jak Obvodní soud pro Prahu 8, tak i soud odvolací postupovaly při provádění a hodnocení důkazů v souladu s § 120 a § 132 občanského soudního řádu a rozhodly o povinnosti otce přispívat na výživu nezletilého na základě zjištěné změny poměrů - na straně obou rodičů i na straně nezletilého - ve smyslu ustanovení § 85 odst. 2, § 96 odst. 1 a § 99 odst. 1 zákona o rodině. Na vyčerpávající a přiléhavé odůvodnění rozsudků možno v dalším odkázat. Lze dodat, že Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy, a proto také nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud při ní postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny základních práv a svobod (čl. 81, čl. 83 a čl. 90 Ústavy České republiky). Z uvedeného principu nezávislosti soudů vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v § 132 občanského soudního řádu a do pravomoci Ústavního soudu pak nespadá pravomoc „hodnotit“ hodnocení důkazů učiněné obecnými soudy při respektování zásad ustanovení § 132 občanského soudního řádu, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval (rozhodnutí Ústavního soudu ve věci

sp. zn. III. ÚS 23/93

,

III. ÚS 216/95

a násl.).

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Nutno konstatovat, že se stěžovatelka domáhala zrušení celého rozsudku odvolacího soudu, námitky proti výroku, jenž se týká i úpravy styku otce s nezletilým a nákladů řízení, však v podání neuvedla – proto i na návrh v tomto rozsahu dopadá rozhodnutí dle citovaného ustanovení § 43 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 17. dubna 2008

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu