Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 2299/07 ECLI:CZ:US:2007:4.US.2299.07.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal as unreasonable due to lack of new arguments beyond lower court proceedings.

Geschäftsnummer IV.ÚS 2299/07
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by K. Ch. against lower court rulings denying his request to reduce child support. The petitioner argued that the proceedings violated his right to a fair trial and judicial protection, claiming the courts failed to consider all evidence and ignored his criminal prosecution for neglect of support obligations. The court dismissed the appeal because it contained no arguments beyond those already raised and addressed in the lower courts' detailed justifications, rendering the complaint clearly unfounded under the relevant statute.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Zákon o Ústavním soudu; Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, pokud neobsahuje nové argumenty nad rámec těch, které byly již uplatněny v řízení před obecnými soudy a jsou zohledněny v odůvodnění jejich rozhodnutí.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint unreasonable appeal fair trial rights child support reduction procedural exhaustion

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti K. Ch., zastoupeného Mgr. Pavlem Palatickým, advokátem se sídlem Brno, Údolní 33, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2007, sp.zn. 19Co 141/2007, a proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 15. 12. 2006, č.j. 10P 203/2005-354, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou ve lhůtě podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Domnívá se, že jimi bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces a soudní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Soudy napadenými rozhodnutími zamítly návrh stěžovatele na snížení výživného na jeho nezletilého syna K.

Stěžovatel vytýká soudům vadně provedené dokazování a namítá, že závěry, které z něj soudy učinily, provedeným důkazům neodpovídají. Uplatňuje námitky, které uváděl již v řízení před obecnými soudy, a se kterými se soudy v odůvodnění svých rozhodnutí vypořádaly. Soudy neprovedly všechny důkazy, které stěžovatel navrhoval, a v tom stěžovatel rovněž spatřuje zásah do svých základních práv a svobod. Stěžovatel uvádí věcné argumenty, které mají podporovat odůvodněnost jeho návrhu na snížení výživného, nevyplývá z nich však v žádném směru zpochybnění ústavnosti napadených rozhodnutí. Závěrem stěžovatel dodává, že je trestně stíhán pro zanedbání povinné výživy, přičemž tento neblahý stav vidí jako výsledek nesprávně stanovené vyživovací povinnosti. K této poznámce Ústavní soud uvádí, že rozhodnutí, jimiž byl stěžovatel odsouzen pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle ust. § 213 odst. 1, odst. 3 a podle § 213 odst. 1 trestního zákona, byla k ústavní stížnosti stěžovatele podrobena přezkumu v řízení před Ústavním soudem vedeném pod sp.zn.

II.ÚS 211/06

a shledána ústavně konformními.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadená rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Předně ústavní stížnost neobsahuje žádné argumenty, které by zpochybňovaly zákonnost či přímo ústavnost napadených rozhodnutí obecných soudů. Stěžovatel pouze polemizuje s jejich závěry, přičemž je třeba zdůraznit, že rozhodnutí soudů, zejména soudu nalézacího, jsou velmi pečlivě a obšírně odůvodněna. Námitky opakovaně uplatňované stěžovatelem se nedají dost dobře vykládat jako označení chybného postupu obecných soudů, neboť jsou pouze vyjádřením stěžovatelova názoru na věc, jehož odlišnost od závěru soudů ovšem nemůže založit zásah do základního práva na spravedlivý proces.

Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost neobsahuje žádné argumenty nad rámec těch, které byly již uplatněny v řízení před obecnými soudy a jsou zohledněny v odůvodnění jejich rozhodnutí, Ústavní soud nemá, co by k napadeným rozhodnutím obecných soudů dodal. Za takové situace bylo nutno ústavní stížnost odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. října 2007

Miloslav Výborný

předseda IV. senátu Ústavního soudu