Constitutional complaint dismissed because appellate decision was not final and case was remanded for retrial.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by JUDr. O. G. against the Supreme Court's decision to remand a case for retrial. The applicant argued this violated his right to court protection, but the Court held that constitutional review applies only to final, binding decisions. Since the Supreme Court's ruling was procedural and the matter would be decided again by the first-instance court, no final rights violation could be established at this stage.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 72 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: Ústavní stížnost je protiústavnostní pouze vůči konečným rozhodnutím, nikoliv vůči procesním rozhodnutím, která jsou předmětem dalšího řízení.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti JUDr. O. G., právně zastoupeného JUDr. Miroslavem Kozmíkem, advokátem se sídlem Smetanova 17, Brno, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 2. 2007 sp. zn. 7 Cmo 21/2006, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
V ústavní stížnosti stěžovatel napadl shora uvedené rozhodnutí vrchního soudu s odůvodněním, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. Listiny základních práv a svobod.
Usnesením vrchního soudu bylo zrušeno usnesení Krajského soudu v Brně a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Podle ustanovení § 72 odst. l písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.
Zákon o Ústavním soudu podmiňuje možnost podání ústavní stížnosti vyčerpáním procesních prostředků, které zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje (§ 72 odst. 3) a současně ukládá stěžovateli doložení splnění této procesní povinnosti přiložením kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva (§ 72 odst. 4).
V projednávané věci stěžovatel označil za předmět své ústavní stížnosti usnesení Vrchního soudu v Olomouci, z jehož obsahu je zřejmé, že není rozhodnutím konečným, neboť po vrácení věci bude ve věci rozhodovat opět soud prvního stupně.
Jak vyplývá z výše citovaných zákonných ustanovení, ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu samého jsou vybudovány na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž nelze očekávat vydání dalšího rozhodnutí, a tedy tvrzenou protiústavnost již nelze napravit či změnit jiným způsobem.
Těmto požadavkům předmětná ústavní stížnost nevyhovuje, neboť pokud je ústavní stížností napadáno rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo zrušeno rozhodnutí soudu prvního stupně a věc byla vrácena do stadia řízení prvostupňového, jde o procesní rozhodnutí, které není schopno zasáhnout do základních práv a svobod stěžovatele za situace, kdy soud prvního stupně má ve věci teprve rozhodnout. Jestliže napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci není konečným rozhodnutím ve věci, není je možné v řízení před Ústavním soudem přezkoumat.
Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písmeno e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. července 2007
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj