Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 1223/07 ECLI:CZ:US:2007:4.US.1223.07.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding enforcement costs as manifestly unfounded due to prior precedent.

Geschäftsnummer IV.ÚS 1223/07
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by a court bailiff against lower court rulings denying him reimbursement of enforcement costs. The bailiff argued that requiring a debt-free individual to pay these costs violated his rights to equality and property protection, citing previous Constitutional Court decisions. The Court rejected this claim as manifestly unfounded, noting the bailiff was already familiar with the established legal position and relevant case law from prior proceedings.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as manifestly unfounded without re-examining arguments already rejected in the Court's established position or prior judgments against the same party.

Schlagwörter

KI-generiert
manifestly unfounded constitutional complaint enforcement costs court bailiff prior precedent equality rights property protection

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů Romana Vytejčka, soudního exekutora, se sídlem v Praze 10, Hostivařská 1109, zastoupeného JUDr. Stanislavem Vytejčkem, advokátem v Benešově, Hráského 406, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. března 2007, č.j. 53 Co 59/2007-25, a proti výroku III. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. prosince 2006, sp. zn. 33 Nc 7042/2002, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení výroků týkajících se náhrady nákladů exekučního řízení obsažených v záhlaví citovaných rozhodnutích, neboť má za to, že jimi byla narušena jeho ústavně zaručená práva na rovnost podle čl. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 Listiny.

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl popsaným usnesením o zastavení exekuce (výrok I.), nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a uložil povinnému uhradit soudnímu exekutorovi (stěžovateli) náklady exekuce. O odvolání stěžovatele rozhodl napadeným usnesením Městský soud v Praze, který rozhodnutí soudu prvého stupně v napadeném výroku III. potvrdil (výrok I.), a žádnému z účastníků řízení ani exekutorovi nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Stěžovatel proti předmětnému rozhodnutí namítá, že v případě zastavení exekuce pro nedostatek majetku znamená uložení povinnosti hradit náklady exekuce nemajetné povinné ve skutečnosti tolik, že náklady je nucen nést sám soudní exekutor. To je podle něj názoru principiálně nepřípustné. Stěžovatel odkázal na judikaturu Ústavního soudu, konkrétně na rozhodnutí

sp. zn. I. ÚS 290/05

a

II. ÚS 372/04

, podle kterých nesmí být soudnímu exekutorovi odepřena úplata za provedenou činnost s odkazem na subsidiární použití o.s.ř. Opomenutím těchto rozhodnutí soud prvého stupně i soud odvolací, zasáhl do základních práv stěžovatele.

Po seznámení se s ústavní stížnosti a napadenými rozhodnutími, dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná z následujících důvodů.

Ústavní soud se opakovaně zabýval obdobnými ústavními stížnostmi totožného stěžovatele (viz např. z poslední doby sp.zn.

IV.ÚS 298/07

a sp.zn.

IV.ÚS 928/07

), v nichž stěžovatel použil obdobnou argumentaci. Ústavní soud za dané situace nemá důvod, aby se odchyloval od názoru vysloveného a rozvedeného v stanovisku pléna Ústavního soudu sp.zn. Pl.ÚS -st. 23/06. Na citované stanovisko Ústavního soudu odkazuje rovněž Městský soud v Praze v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Jak plyne z rozhodnutí o předchozích věcech stěžovatele, stěžovatel byl se stanoviskem Ústavního soudu k dotčené problematice a s tím spojenou judikaturou Ústavního soudu seznámen. Pouhý odkaz stěžovatele na předchozí judikaturu ani nesouhlas se stanoviskem není důvodem, aby Ústavní soud znovu již užitou argumentaci rozváděl, a proto na uvedená rozhodnutí pouze odkazuje.

Podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovateli tvrzené pochybení obecných soudů, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. června 2007

Miloslav Výborný

předseda IV. senátu Ústavního soudu