Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 843/06 ECLI:CZ:US:2007:2.US.843.06.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed for non-exhaustion of remedies due to state compensation claim filed first.

Geschäftsnummer II.ÚS 843/06
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint against court delays, ruling it inadmissible because the applicant had not exhausted procedural remedies. The applicant alleged violations of Article 38 and Article 6 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms, citing significant delays in a civil case that concluded in 1999. The court determined that the applicant had already filed a claim for state compensation for the wrongful official act, which serves as the required procedural remedy before seeking constitutional relief.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; Constitutional complaints are inadmissible if the applicant has not exhausted all statutory procedural remedies, such as claims for state compensation for wrongful official acts, before filing the complaint.

Schlagwörter

KI-generiert
exhaustion of remedies state compensation claim constitutional complaint inadmissibility wrongful official act procedural remedies

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon").
§ 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.
Podle nynějšího znění § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č.
§ 31a zákona č. 82/1998 Sb.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti A. R., zastoupeného Mgr. Ing. Jaroslavou Sodomkovou, advokátkou, se sídlem Jindřišská 20, Praha, směřující proti řízení vedenému Okresním soudem v Nymburce pod sp. zn. 7 C 493/96, a řízením vedeným Krajským soudem v Praze o opravných prostředcích v téže věci, za účasti 1) Krajského soudu v Praze, a 2) Okresního soudu v Nymburce, jako účastníků řízení, a M. K., zastoupené JUDr. Zdeňkem Hrabou, advokátem Advokátní kanceláře HRABA & CONSORTES v. o. s., se sídlem Kamlerova 795, Říčany, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 27. prosince 2006 se stěžovatel domáhá vyslovení, že průtahy a nečinností Okresního soudu v Nymburce, resp. Krajského soudu v Praze, v řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 493/96, resp. o opravných prostředcích v tomto řízení, došlo k porušení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

V ústavní stížnosti namítá, že ač podáním žaloby zahájil řízení již 29. března 1996 a současně navrhoval zajištění důkazu znaleckým posudkem, byl první úkon soudu v řízení proveden až dne 13. ledna 1998, první ústní jednání 13. října 1999, a znalec byl jmenován až v roce 2002. Takto jsou přitom namítány průtahy v řízení, které pravomocně skončilo rozhodnutím odvolacího soudu.

Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat formální (procesní) náležitosti ústavní stížnosti. Jen pokud návrh splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti, se jím tedy Ústavní soud může zabývat i věcně.

Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. Ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, když navrhovatel před jejím podáním vyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon").

Ve věci průtahů v řízení došlo na úrovni podústavního práva s účinností od 27. dubna 2006 ke změně. Podle nynějšího znění § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené, resp. přiměřené lhůtě. Posledně uvedený zákon tedy upravuje nárok na náhradu škody a zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a citovaného zákona), a postup pro uplatnění tohoto práva.

Procesními prostředky k ochraně práva, narušeného v již skončeném řízení neodůvodněnými průtahy, jsou proto v důsledku citované právní úpravy jednak uplatnění nároku na náhradu škody a na zadostiučinění v předběžném projednání a dále na ně navazující žaloba v případě neposkytnutí náhrady (je-li nárok uplatňován vůči státu), anebo přímo žaloba (je-li nárok uplatňován vůči územnímu celku).

Sám stěžovatel přitom po podání ústavní stížnosti své právo na náhradu škody a přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup spočívající v průtazích řízení uplatnil podáním ze dne 22. března 2007, jak Ústavní soud zjistil z vyžádané zprávy Ministerstva spravedlnosti.

Ústavní soud tedy konstatuje, že je ústavní stížnost pro nevyčerpání procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele nepřípustná, a proto byla mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. června 2007

JUDr. Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj