Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 1157/07 ECLI:CZ:US:2007:2.US.1157.07.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint and law repeal request due to lack of standing as non-party.

Geschäftsnummer II.ÚS 1157/07
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint and the request to repeal specific laws. The applicant, acting as a general attorney, lacked standing because he was not a party to the preceding administrative and judicial proceedings. Consequently, the court could not examine the alleged violations of fundamental rights or the constitutionality of the statutes.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a) Úst. s.; čl. 87 odst. 1 písm. d) Úst. s.: A constitutional complaint must be filed by a person directly affected by the decision; an attorney acting as a general representative without party status lacks standing to challenge the constitutionality of laws.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint standing general attorney representation party to proceedings requirement repeal of law request fundamental rights violation

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavní stížnost je oprávněna dle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu podat fyzická nebo právnická osoba podle čl.
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
§ 64 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
a) Ústavy ČR přísluší podle § 64 odst. 1 zákona o Ústavním soudu mimo jiné i tomu, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona o Ústavním soudu.
§ 74 zákona o Ústavním soudu
1 zákona o Ústavním soudu mimo jiné i tomu, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona o Ústavním soudu.
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti L. L., zastoupeného JUDr. L. S., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 1. 2007 ve věci sp. zn. 41 Cad 72/2006, proti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 20. 4. 2007 a proti rozhodnutí Městského úřadu v Prostějově ze dne 14. 3. 2007 a ze dne 23. 4. 2007, ve spojení s návrhem na zrušení zákona č. 110/2006 Sb., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se svým návrhem domáhá zrušení rubrikovaných rozhodnutí a současně žádá, aby Ústavní soud zrušil zákon č. 110/2006 Sb., a v té souvislosti přezkoumal ústavnost zákona č. 111/2006 Sb. a zákona č. 500/2004 Sb. Stěžovatel tvrdí, že napadeným rozsudkem a správním řízením jemu předcházejícím byl porušen čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, 3, čl. 4 odst. 1, 4, čl. 10 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 95, 96 Ústavy ČR.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu). Ústavní soud musel předně zkoumat, zda je stěžovatel osobou oprávněnou podat návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, tedy osobou aktivně legitimovanou k podání ústavní stížnosti.

Ústavní stížnost je oprávněna dle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Z citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu vyplývá, že ústavní stížnost není možno podat ve prospěch třetí osoby, eventuálně v zájmu ochrany veřejných zájmů (srov. např. usnesení ve věci

sp. zn. I. ÚS 74/99

, in Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 14, usnesení č. 34, s. 329 a násl.). Podmínkou podání ústavní stížnosti, ve které je namítán zásah do ústavně zaručených základních práv, je skutečnost, že takovou stížnost podává sám jednotlivec, jehož práva měla být zasažena. V řízení předcházejícím ústavní stížností napadeným rozhodnutím nevystupoval stěžovatel jako účastník řízení (ale jako obecný zmocněnec), z toho důvodu jej není možno považovat za osobu oprávněnou podat ústavní stížnost ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR ve spojení s § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Z obsahu ústavní stížnosti je nicméně zřejmé, že se stěžovatel primárně nedomáhá zrušení napadených rozhodnutí, ale že usiluje o zrušení napadeného právního předpisu, respektive právních předpisů.

Oprávnění podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy ČR přísluší podle § 64 odst. 1 zákona o Ústavním soudu mimo jiné i tomu, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona o Ústavním soudu. Jednotlivci však zákon přiznává oprávnění podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení pouze v případě splnění všech podmínek uvedených v § 74, tedy i za splnění podmínky, že zásahem veřejné moci bylo podle názoru dotčené osoby porušeno její ústavně zaručené právo nebo svoboda. Jak je zřejmé z výše uvedeného, stěžovatel tuto podmínku nesplňuje. Pokud je tedy samotná ústavní stížnost pro nesplnění podmínek věcného projednání neschopná, odpadá tím i podmínka možnosti projednání návrhu na zrušení právního předpisu.

Protože nebyly splněny formální předpoklady k projednání ústavní stížnosti, nemohl se Ústavní soud zabývat jejím obsahem. S ohledem na shora uvedené proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou dle § 43 odst. 1 písm.c) zákona o Ústavním soudu a návrh na zrušení právního předpisu odmítnout ve smyslu § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm.. c) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. května 2007

Dagmar Lastovecká

předsedkyně senátu