Constitutional complaint dismissed for non-exhaustion of remedies; applicant failed to file appeal for confusion regarding denied court participation.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint, ruling it inadmissible due to the failure to exhaust available legal remedies. The applicant argued that a lower court improperly denied her right to participate in proceedings because her request for a rescheduled oral hearing was ignored due to her illness. The court held that under the Act on the Constitutional Court, an applicant must first utilize the appeal for confusion when a court incorrectly deprives them of the opportunity to act before the court.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 229 odst. 3 o. s. ř.: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights, specifically the appeal for confusion when a court's improper conduct deprives a party of the opportunity to act in court.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky T. Š. - r., zastoupené JUDr. Alešem Pejchalem, advokátem v Čelákovicích, Stankovského 144, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2006, čj. 26 Co 457/2006-43, spojené s návrhem na odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se domáhá, aby Ústavní soud zrušil shora uvedené rozhodnutí, a to pro údajné porušení celé řady základních práv stěžovatelkou v její ústavní stížnosti uvedených. Důvodem má být to, že jí obecný soud odejmul právo zúčastnit se řízení, když ignoroval její žádost o odročení ústního jednání z důvodu její nemoci.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle ust. § 229 odst. 3 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Pokud tedy stěžovatelka nevyčerpala tento opravný prostředek, tedy žalobu pro zmatečnost, nemůže se domáhat ochrany svého práva před Ústavním soudem.
Z tohoto důvodu tedy Ústavní soud rozhodl odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu], aniž mohl s ohledem na své rozhodnutí vyhovět návrhu stěžovatelky na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí obecného soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. března 2007
Jiří Mucha
soudce Ústavního soudu