Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 437/07 ECLI:CZ:US:2007:2.US.437.07 KI-generiert

Constitutional Court dismisses petition to annul poverty law as it lacks specific constitutional complaint requirements.

Geschäftsnummer II.ÚS 437/07
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected a petition by A. K. to annul the Act on Assistance in Material Hardship. The petitioner broadly demanded the repeal of all 'discriminatory laws' without linking the Act to a specific constitutional violation or concrete administrative act. The court ruled that such a general declaration of discrimination does not satisfy the statutory prerequisites for filing a constitutional complaint or a petition to annul a law.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 64 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb.; § 72 odst. 1 písm. a) Ústavy; A petition to annul a law must be filed in conjunction with a constitutional complaint against a specific binding decision or act, and a general assertion that a law is discriminatory without reference to a concrete violation of fundamental rights does not constitute a valid legal basis for such proceedings.

Schlagwörter

KI-generiert
Constitutional Court jurisdiction Petition to annul law Constitutional complaint requirements Discrimination claim validity Material hardship Act Fundamental rights protection Procedural admissibility

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma v právní věci navrhovatele A. K., o návrhu na zrušení zák. č. 112/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Petitem návrhu ze dne 14. 2. 2007, doručeném Ústavnímu soudu dne následujícího, se navrhovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil všechny "diskriminační zákony" a "změny, které svými změnami zavádí poškozování občanů ČR". Z obsahu návrhu je patrné, že stěžovatel brojí proti zák. č. 112/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který považuje za diskriminační.

Ústavní soud se při své činnosti musí řídit právními předpisy, které vymezují jeho postavení a pravomoci, zejména Ústavou České republiky a zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní soud nemůže tyto zákonné kompetence překračovat už vzhledem k čl. 2 odst. 3 Ústavy, podle nějž lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Rušit zákony nebo jejich jednotlivá ustanovení je Ústavní soud oprávněn toliko v mezích zmocnění vyplývajícího z čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, tedy je-li takový zákon nebo jeho část v rozporu s ústavním pořádkem.

Podle § 64 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 74 zákona o Ústavním soudu může být návrh na zrušení zákona jednotlivou osobou podán toliko spolu s ústavní stížností, nastala-li uplatněním napadeného zákona skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti a je-li podle tvrzení stěžovatele napadený zákon v rozporu s ústavním zákonem.

Ústavní stížnost je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podat tehdy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem (viz čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu). Z návrhu na zahájení řízení musí být mimo jiné patrno, co návrh sleduje a čeho se navrhovatel domáhá (viz § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud po přezkoumání projednávaného návrhu nedospěl k závěru, že by se navrhovatel domáhal zrušení shora uvedeného právního předpisu v souvislosti s ochranou svých základních práv prostřednictvím ústavní stížnosti proti konkrétnímu pravomocnému rozhodnutí, opatření či zásahu orgánu veřejné moci, k němuž by došlo na základě uvedených právních předpisů. Samotné prohlášení, že určitý zákon považuje za diskriminační a dochází jím k "ochuzení občanů v jejich původních právech", nelze považovat za návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 72 zákona o Ústavním soudu, a na základě takového podání tedy nemůže dojít ani k zahájení řízení o zrušení zákona ve smyslu § 64 odst. 1 písm. e) a § 74 zákona o Ústavním soudu.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud kvalifikoval návrh jako podaný někým zjevně neoprávněným. Ústavní soud jej proto dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu, odmítl.

Vzhledem k uvedenému se jevilo nadbytečným vyzývat stěžovatele k odstranění vad podání (stěžovatel nebyl řádně zastoupen, jak to vyžaduje ustanovení § 30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu), neboť ani to by konečné rozhodnutí ve věci nemohlo ovlivnit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. března 2007

Dagmar Lastovecká

předsedkyně senátu