Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 834/06 ECLI:CZ:US:2007:2.US.834.06 KI-generiert

Constitutional Court dismisses premature constitutional complaint due to exhaustion of ordinary appeal rights.

Geschäftsnummer II.ÚS 834/06
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint against lower court rulings in an inheritance case, declaring it inadmissible. The applicant argued the proceedings violated her right to a fair process, but the Court noted she had already filed a regular appeal against the regional court decision. Because the ordinary appeal remained unadjudicated, the complaint failed the requirement of exhausting all available legal remedies.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Zákon o Ústavním soudu § 75 odst. 1; § 72 odst. 4: Constitutional complaints are subsidiary and inadmissible if the applicant has not yet exhausted all ordinary legal remedies provided by law.

Schlagwörter

KI-generiert
subsidiarity of constitutional complaint exhaustion of domestic remedies inheritance dispute proceedings fair trial rights violation premature constitutional complaint ordinary appeal rights Constitutional Court admissibility

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") soudci zpravodaji ukládá zkoumat každý podaný návrh nejprve z hlediska jeho formálních náležitostí a zda jde o návrh přípustný.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu stěžovatelky M. B., zastoupené JUDr. Miroslavem Krištofem, advokátem v Praze, směřujícím proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 17 Co 260/2006, a usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 11. 5. 2006, sp. zn. 23 D 442/2000, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Jičíně jako účastníků řízení, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se obrátila na Ústavní soud s návrhem na zrušení v záhlaví označených usnesení obecných soudů vydaných v dědické věci s tím, že se jejich vydáním cítí dotčena ve svém právu na spravedlivý proces (bez dalšího upřesnění).

Napadeným rozhodnutím krajský soud jako soud odvolací potvrdil jako věcně správné napadené usnesení soudu okresního, jímž byla určena obecná cena majetku zůstavitele, vypořádáno zaniklé společné jmění manželů zůstavitele a stěžovatelky, a určena náhradová pohledávka z titulu tohoto vypořádání patřící do dědictví.

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") soudci zpravodaji ukládá zkoumat každý podaný návrh nejprve z hlediska jeho formálních náležitostí a zda jde o návrh přípustný. V posuzovaném případě soudce zpravodaj dospěl, pokud jde o přípustnost návrhu, k závěru negativnímu.

Stěžovatelka sama v textu svého podání uvedla, že proti ústavní stížností napadenému usnesení krajského soudu podala také dovolání; ústavní stížnost prý podává pouze z opatrnosti s ohledem na poučení poskytnuté odvolacím soudem, za jakých okolností bude její dovolání považováno za přípustné.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V projednávané věci stěžovatelka využila možnosti podat proti rozhodnutí krajského soudu napadenému touto ústavní stížností dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, o kterém dosud nebylo rozhodnuto. Podanou ústavní stížnost je proto nutno hodnotit jako předčasnou.

Podle ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Z uvedeného vyplývá, že možnost obrátit se na Ústavní soud s návrhem směřujícím proti označenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové zůstane stěžovatelce zachována i poté, co Nejvyšší soud ČR rozhodne o jejím dovolání.

Za dané situace musel soudce zpravodaj návrh hodnotit jako nepřípustný a podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jej odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. ledna 2007

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj