Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 188/07 ECLI:CZ:US:2007:3.US.188.07 KI-generiert

Constitutional court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded regarding enforcement against potential heirs.

Geschäftsnummer III.ÚS 188/07
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by CDV-2, LTD. against lower court decisions refusing enforcement of a judgment against a deceased debtor. The applicant argued that the courts' refusal to enforce against potential heirs violated their right to a fair process under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The court rejected this claim, finding no violation of fundamental rights because the lower courts correctly applied established case law requiring proof of inheritance transfer before enforcement against successors.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.; A constitutional complaint is obviously unfounded and must be rejected if the court finds no violation of fundamental rights, as the lower courts' refusal to enforce against potential heirs without concluding inheritance proceedings does not constitute a constitutional breach.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal enforcement against heirs right to fair process inheritance proceedings status deceased debtor liability

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 36 odst. 4 zák. č. 120/2001 Sb.
Nejvyšší soud s poukazem na § 36 odst. 4 zák. č. 120/2001 Sb. a na svou ustálenou judikaturu opodstatněně v usnesení o odmítnutí dovolání ze dne 23.
§ 241 odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 31. ledna 2007 v senátě, složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele CDV-2, LTD. se sídlem Peterborough Court, 133 Fleet Street, Londýn EC4 A 2 BB, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zastoupeného JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem 151 31 Praha 5, E. Peškové 15, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 11. 2006 č. j. 20 Cdo 2365/2006-96, Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 6. 2005 sp. zn. 14 Co 387/2005 a Okresního soudu Plzeň-město ze dne 2. 5. 2005 č. j. 73 Nc 494/2005-60, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právu na spravedlivý proces, zakotveném "v čl. 36 a násl. Listiny". Uvedl, že se domáhal nařízení výkonu rozhodnutí pro svou pohledávku ve výši 4.082.374,- Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozhodnutí sp. zn. Ro 01809/95 ze dne 11. 5. 1995. Poněvadž předmětný exekuční titul ukládá povinnost osobě, která již zemřela a dědické řízení o její pozůstalosti nebylo skončeno, pro běh promlčecí lhůty mu nezbylo, než vymáhat dluh po osobách přicházejících v úvahu jako dědicové. Soudy obou stupňů dospěly však k závěru, dle něhož se jemu, jako oprávněnému, nepodařilo prokázat dle § 36 exekučního řádu, že na jím označeného účastníka povinnost přešla a aniž bylo vyčkáno ukončení dědického řízení či využito možnosti ustanovit eventuálnímu či neznámému dědici opatrovníka, Okresní soud Plzeň-město návrh zamítl, rozhodnutí bylo v odvolacím řízení potvrzeno. Dovolání, které podal, Nejvyšší soud České republiky odmítl. Právní názor soudů, dle něhož nemohl úspěšně vést výkon rozhodnutí proti potencionálním dědicům povinného zemřelého, vede k tomu, že pro dosud neskončené dědické řízení se stane jeho pozice k vymáhání soudem přiznaného nároku oslabenou, jakož i ke značnému jeho znevýhodnění jako věřitele.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníka usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Nejvyšší soud s poukazem na § 36 odst. 4 zák. č. 120/2001 Sb. a na svou ustálenou judikaturu opodstatněně v usnesení o odmítnutí dovolání ze dne 23. 11. 2006 konstatoval, že tvrzení o zásadním právním významu rozhodnutí odvolacího soudu, jež se týká důsledků nedoložení přechodu vymáhaného práva na nástupce - dědice zemřelé fyzické osoby, k přípustnosti dovolání dle § 241 odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu nevede - právní názor odvolacího soudu o důvodnosti zamítnutí návrhu na nařízení exekuce proto, že oprávněný neprokázal přechod práva na povinného příslušným rozhodnutím o dědictví, když předmětné dědické řízení nebylo dosud ukončeno, byl mj. shodně vysloven v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2006 ve věci sp. zn. 20 Cdo 1211/2005, v usnesení ze dne 27. 7. 2006 sp. zn. 20 Cdo 3077/2005 a ze dne 31. 8. 2006 sp. zn. 20 Cdo 411/2006. Dovolací soud se v odůvodnění rozhodnutí vypořádal i s dalšími odvolacími námitkami a na jeho vyčerpávající obsah lze v dalším odkázat, stejně jako na obsah věcně správných usnesení soudu I. a II. stupně.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2007

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu