Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 790/06 ECLI:CZ:US:2006:3.US.790.06 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as time-barred and clearly unfounded regarding property rights.

Geschäftsnummer III.ÚS 790/06
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by SUR, a real estate development company, against rulings from the Supreme Court and Regional Court. The applicant argued that lower courts failed to protect his property rights and did not address procedural issues like the nature of the claim or required court order elements. The Court dismissed the complaint because it was filed after the statutory deadline and was deemed clearly unfounded regarding the alleged violation of fundamental rights.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a), § 72 odst. 3, 4 a § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint must be filed within the statutory time limit; if filed late, the Court shall reject it as inadmissible, and if the complaint is clearly unfounded, it shall be rejected as such.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint statutory time limit clearly unfounded property rights procedural order

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.
§ 72 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb.
§ 72 odst. 4 zák. č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb.
3, 4 a § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 30. listopadu 2006 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele SUR, společnost pro územní rozvoj a. s., IČ 47676531, se sídlem Ostrava-Kunčičky, Pernerova 17, zastoupeného JUDr. Zitou Krásnou, advokátkou se sídlem 602 00 Brno, Gorkého 11, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 7. 2006 č. j. 28 Cdo 784/2006-254 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2005 č. j. 20 Co 376/2005-231, takto :

Návrh se odmítá .

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 11 a čl. 36 listiny základních práv a svobod. Uvedl, že soudy neposkytly ochranu jeho vlastnickému právu, když nevyhověly žalobě směřující proti osobě, které bylo plněno a tato jednala "šikanosně", nezabývaly se tím, zda předmětnou věc nelze posuzovat jinak - např. jako žalobu z bezdůvodného obohacení, neposkytly mu poučení dle § 181a občanského soudního řádu (má jít zřejmě o § 118a občanského soudního řádu), konečně ani jejich rozhodnutí neobsahují náležitosti dle § 157 občanského soudního řádu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků návrh zjevně neopodstatněný usnesením odmítne, k odmítnutí návrhu je dán důvod i tehdy, je-li podán po lhůtě k tomu stanovené [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a), § 72 odst. 3, 4 a § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresního soudu v Mladé Boleslavi sp. zn. 7 C 45/2004 a stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo dovolání stěžovatele odmítnuto jako nepřípustné, zásah do práv, jak stěžovatel v návrhu proti tomuto rozhodnutí o dovolání namítal, shledán nebyl. Nejvyšší soud opodstatněně a s poukazem na svou ustálenou judikaturu konstatoval, že stěžovatelem uplatněný dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu nelze pro přípustnost dovolání spojovat s § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, tj. s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, když stěžovatel v dovolání takovou právní otázku nevymezil. Proto pak nemohl přihlížet ani k té části dovolání, která brojila proti tvrzené neúplnosti a nesprávnosti skutkových zjištění soudů obou stupňů, na základě nichž odvolací soud věc posoudil.

Pro výše uvedené byl návrh napadající usnesení Nejvyššího soudu jako zjevně neopodstatněný odmítnut.

V části směřující proti rozsudku soudu II. stupně Ústavní soud konstatuje, že dovolání stěžovatele nebylo odmítnuto jako nepřípustné z důvodů závisejících na uvážení Nejvyššího soudu, pročež na běh lhůty k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí Krajského soudu ze dne 12. 10. 2005 nedopadá ustanovení § 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jelikož z uvedených důvodů nelze při posouzení dodržení lhůty pro podání ústavní stížnosti vycházet ze dne doručení rozhodnutí o odmítnutí dovolání, tj. ze dne 24. 8. 2006, byl návrh shledán a odmítnut jako návrh podaný po lhůtě zákonem stanovené [§ 43 odst. 2 písm. a), § 72 odst. 3 a § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. listopadu 2006