Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 515/05 ECLI:CZ:US:2006:3.US.515.05 KI-generiert

III.ÚS 515/05 · Ústavní soud České republiky

Geschäftsnummer III.ÚS 515/05
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

Ústavní soud rozhodl dne 18. ledna 2006 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele D. D., zastoupeného JUDr. Markem Jakubíkem, advokátem Advokátní kanceláře Hajduk a partneři, se sídlem Havlíčkova 12, 737 01 Český Těšín, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. dubna 2004 č. j. 16 Co 77/2004-64 a rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 5. prosince 2003 č. j. 25 C 62/2003-39, takto:

Legislator-Regeste

KI-generiert

III.ÚS 515/05 · Ústavní soud České republiky: Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 6. října 2005, se stěžovatel s odkazem na blíže rozvedené výhrady a poukazem na tvrzené porušení ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 18. ledna 2006 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele D. D., zastoupeného JUDr. Markem Jakubíkem, advokátem Advokátní kanceláře Hajduk a partneři, se sídlem Havlíčkova 12, 737 01 Český Těšín, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. dubna 2004 č. j. 16 Co 77/2004-64 a rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 5. prosince 2003 č. j. 25 C 62/2003-39, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 6. října 2005, se stěžovatel s odkazem na blíže rozvedené výhrady a poukazem na tvrzené porušení ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů.

Dovolání stěžovatele, směřující do ústavní stížností napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, bylo usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 18. května 2005 č. j. 25 C 62/2003-100 odmítnuto pro opožděnost (§ 241b odst. 1 ve spojení s § 208 odst. 1 o. s. ř.). Z doručenky založené ve spise Okresního soudu v Karviné sp. zn. 25 C 62/2003 bylo Ústavním soudem zjištěno, že právní zástupce stěžovatele převzal citované rozhodnutí o dovolání dne 24. května 2005.

Podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Výjimka z tohoto pravidla uvedená v § 72 odst. 4 cit. zák. přitom na procesní situaci stěžovatele nedopadá, neboť k předmětnému odmítnutí dovolání nedošlo pro nepřípustnost z důvodů závisejících na uvážení rozhodujícího orgánu (nad rámec odůvodnění dodává se, že i v opačném případě by byly pro marné uplynutí zákonné lhůty založeny důsledky dále uvedené).

Pokud stěžovatel podal ústavní stížnost k poštovní přepravě - dle právně relevantního údaje plynoucího z otisku razítka pošty - dne 6. října 2005, byla vůči v záhlaví uvedeným rozhodnutím podána evidentně po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

Ústavní soud jakožto orgán veřejné moci a orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) je povinen při výkonu své jurisdikce co do případů, mezí a způsobů uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci (zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR).

ýše uvedená lhůta k podání ústavní stížnosti je nepřekročitelná a její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit. Proto Ústavnímu soudu za této situace nezbylo, aniž by se mohl zabývat opodstatněností ústavní stížnosti z pohledu merita věci, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný opožděně, tj. po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání, odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. ledna 2006