Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 365/03 ECLI:CZ:US:2003:4.US.365.03 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal against civil court's refusal to extend defective claim deadline.

Geschäftsnummer IV.ÚS 365/03
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a defendant against a regional court's decision to deny an extension of a claim's deadline. The lower courts had initially rejected the claim due to procedural defects, later restored it via autoremedy, but ultimately refused the defendant's request to extend the time limit for curing these defects. The court ruled that the civil procedure code and established case law clearly authorize courts to manage such procedural timelines, finding no unconstitutionality in the lower courts' actions.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 210a odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu; § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court lacks jurisdiction to review civil court decisions regarding the extension of procedural deadlines for curing claim defects, as such matters fall within the exclusive authority of ordinary courts under established statutory provisions.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint procedural deadline claim defect autoremedy civil procedure code jurisdictional limit unconstitutional review

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 210a odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavní stížnost je zcela neopodstatněná a Ústavní soud ji musel odmítnout podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

IV. ÚS 365/03

Ústavní soud rozhodl dne 22. září 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti J. M., proti rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 5. 2003 čj. 35 Co 268/2003-57

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností napadl nezastoupený stěžovatel shora uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Z příloh stěžovatelem předložených a ze sdělení Okresního soudu v Liberci Ústavním soudem vyžádaného zjistil Ústavní soud následující stav věci:

Ve věci žalobce Československé obchodní banky, a. s., byl proti stěžovateli (v řízení před obecným soudem žalovanému) vydán Okresním soudem v Liberci 24. 9. 2001 platební rozkaz ukládající žalovanému zaplatit žalobci 12 871,36 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Stěžovatel podal v zákonné lhůtě proti platebnímu rozkazu odpor, takže platební rozkaz nenabyl právní moci. Okresní soud poté vyzval žalobce k doplnění žaloby usnesením z 19. 8. 2002, stanoviv lhůtu, ve které mělo být doplnění provedeno. Žalobce lhůtu nedodržel, žalobu nedoplnil a soud prvého stupně proto žalobu odmítl. V běžící lhůtě pro odvolání do odmítavého usnesení soudu prvého stupně žalobce podal odvolání a současně podanou žalobu doplnil ve smyslu výzvy soudu. Proto cestou autoremedury soud prvého stupně zrušil podle § 210a o. s. ř. své usnesení o odmítnutí žaloby. Proti tomuto usnesení se odvolal žalovaný: domáhal se toho, aby krajský soud změnil napadené usnesení tak, že původní usnesení o odmítnutí žaloby nebude rušeno. Odvolací soud opravnému prostředku žalovaného, nyní stěžovatele, nevyhověl a právě proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu ústavní stížnost směřuje. V současné době je řízení o žalobě v běhu, bylo rozhodnuto dosud nepravomocným rozsudkem soudu prvého stupně.

Ústavní stížnost je zcela neopodstatněná a Ústavní soud ji musel odmítnout podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění.

Stěžovatel se mýlí, má-li za to, že okresní soud nesměl zrušit své rozhodnutí o odmítnutí žaloby a stejně tak se mýlí v úvaze, že okresní soud nebyl oprávněn prodloužit lhůtu pro odstranění vad žaloby, a to dokonce i když tato lhůta marně uplynula. Naprosto jasným ustanovením občanského soudního řádu, která na tuto věc dopadají, odpovídá i zcela jasná a konstantní judikatura obecných soudů. Ústavní soud nemá důvodu jakkoli ji nerespektovat a neshledává na dosavadním postupu odvolacího soudu i soudu prvého stupně nic protiústavního. Je věcí dalšího řízení, jak se obecné soudy vypořádají s procesní obranou žalovaného, včetně jím namítaného promlčení žalované pohledávky.

Poněvadž Ústavní soud shledal podanou ústavní stížnost za zcela neopodstatněnou, nepovažoval za nezbytné vyžadovat odstranění jejích formálních vad, včetně např. vady spočívající v absenci povinného zastoupení stěžovatele advokátem.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 22. září 2003

JUDr. Pavel Varvařovský

předseda senátu