Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 144/02 ECLI:CZ:US:2003:4.US.144.02 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed because applicant failed to exhaust legal remedies via appeal.

Geschäftsnummer IV.ÚS 144/02
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by P., a.s., against lower court rulings. The applicant argued that the proceedings violated her rights to court protection and a fair trial under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The court ruled the complaint inadmissible because the applicant had not exhausted all legal remedies, as the Supreme Court subsequently annulled the contested judgment and remanded the case for retrial.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all available legal remedies, including the right to appeal, before seeking constitutional review.

Schlagwörter

KI-generiert
exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissibility legal remedies Supreme Court appeal Charter of Fundamental Rights

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a to s ohledem na výsledek dovolacího řízení.
čl. 36 Listiny základních práv a svobod
Krajský soud v Plzni, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti vyjádřil přesvědčení, že postupem obecných soudů nebylo odňato stěžovatelce právo na soudní ochranu a spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod ("Listina"), ani čl.
čl. 3 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
36 Listiny základních práv a svobod ("Listina"), ani čl. 3 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ("Úmluva"), a navrhl, aby Ústavní soud ústavní stížnost jako nedůvodnou odmítl.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti P., a.s., zastoupené JUDr. P. B., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 11. 2001, čj. 13 Co 685/2001-99 a rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 21. 6. 2001, čj. 11 C 303/98-80, za účasti Krajského soudu v Plzni, jako účastníka řízení a F. M., zastoupeného JUDr. L.Č., advokátem, jako vedlejšího účastníka,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 6. 3. 2002 se P., a.s. (dále jen "stěžovatelka") domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 11. 2001, čj. 13 Co 685/2001-99 a rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 21. 6. 2001, čj. 11 C 303/98-80.

Krajský soud v Plzni, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti vyjádřil přesvědčení, že postupem obecných soudů nebylo odňato stěžovatelce právo na soudní ochranu a spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod ("Listina"), ani čl. 3 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ("Úmluva"), a navrhl, aby Ústavní soud ústavní stížnost jako nedůvodnou odmítl.

F. M., jako vedlejší účastník, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že ústavní stížnost neobsahuje podrobnější ústavněprávní argumentaci. Stěžovatelka pouze opakuje tvrzení, která již uplatnila v řízení před obecnými soudy. Navrhl, aby Ústavní soud ústavní stížnost zcela zamítl.

V souvislosti s vyžádáním spisu Okresního soudu v Chebu, sp. zn. 11 C 303/98, jmenovaný soud dopisem ze dne 26. 3. 2002 Ústavnímu soudu sdělil, že ve věci podala stěžovatelka (žalovaná) dovolání. Z toho důvodu Ústavní soud dopisem ze dne 12. 4. 2002 právnímu zástupci stěžovatelky sdělil, že o ústavní stížnosti rozhodne poté, co obdrží kopii rozhodnutí dovolacího soudu. Obdobně informoval i právního zástupce vedlejšího účastníka, a to dopisem ze dne 14. 5. 2002.

Dne 4. 6. 2003 obdržel Ústavní soud kopii rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2003, čj. 21 Cdo 1755/2002-131. Tímto rozsudkem dovolací soud zrušil ústavní stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 11. 2001, čj. 13 Co 685/2001-99, a věc vrátil Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení. V důsledku těchto skutečností nastal stav, kdy věc stěžovatelky bude znovu projednávána odvolacím soudem. Stěžovatelka tudíž nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Ústavní stížnost se tak stala nepřípustnou ve smyslu ust. § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a to s ohledem na výsledek dovolacího řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. června 2003

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj