IV.ÚS 358/98 · Ústavní soud České republiky

Průtahy v soudním řízení - Krajský obchodní soud v Praze

Ústavní soud

rozhodl dne 10. listopadu 1998 v senátě ve věci

ústavní stížnosti P. V., zastoupeného JUDr. Z. K., advokátem AK,

proti nečinnosti soudu a průtahům v soudním řízení ve věci sp. zn.

3 Cm 353/94 Krajského obchodního soudu v Praze, za účasti

Krajského obchodního soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:

Krajskému obchodnímu soudu v Praze se ukládá, aby

nepokračoval v průtazích ve věci vedené u něj pod sp. zn. 3 Cm

353/94 a aby neprodleně v této věci jednal.

Odůvodnění.

Svou ústavní stížností došlou Ústavnímu soudu dne 12. 8.

1998 napadá stěžovatel nečinnost a průtahy v soudním řízení ve

věci sp. zn. 3 Cm 353/94 Krajského obchodního soudu v Praze, neboť

tento soud po dobu čtyř let nebyl schopen nařídit ve stěžovatelově

věci jednání, přestože jiné jeho spory vyřídil v podstatně kratší

době. Stěžovatel má za to, že touto nečinností soudu jsou

porušována jeho ústavně zaručená práva zakotvená v článku 90

Ústavy ČR, jakož i v článku 38 odst. 2 Listiny základních práv

a svobod (dále jen "Listina"), a proto navrhuje, aby Ústavní soud

uložil svým nálezem Krajskému obchodnímu soudu v Praze

nepokračovat v průtazích ve věci shora uvedené spisové značky

a v této věci jednat.

Krajský obchodní soud v Praze ve svém vyjádření ze dne 21.

10. 1998 rozvedl důvody, z jakých dosud nebylo nařízeno ústní

jednání, s tím, že podle jeho názoru ve vyřizování v této věci

k průtahům nedochází.

Z obsahu spisu sp. zn. 3 Cm 353/94 Krajského obchodního soudu

v Praze Ústavní soud zjistil, že stěžovatel, podnikající pod

obchodním jménem P. V. - M., se žalobou, došlou Krajskému

obchodnímu soudu v Praze dne 10. 1. 1994, domáhá proti žalované

spol. s r. o. G. v P. zaplacení částky 257 400,-- Kč

s příslušenstvím. Krajský soud v Praze vydal v předmětné věci

platební rozkaz ze dne 2. 9. 1994, čj. 63 Ro 31/94-7, který

žalovaný napadl odporem. Krajský obchodní soud vyzval žalovaného

k vyjádření k žalobě a stanovil mu lhůtu do 14. 7. 1995, kterou

poté přípisem ze dne 14. 8. 1995 prodloužil o 15 dnů. Tento přípis

soudu byl posledním úkonem ve věci, přestože stěžovatel dne 4. 6.

1997 žalobní návrh doplnil a opětovně nařízení jednání urgoval,

a to současně i postupem podle ustanovení § 29 a násl. zákona ČNR

č. 436/1991 Sb.

Podle článku 90 Ústavy ČR jsou soudy povolány

především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly

ochranu právům. Článek 38 odst. 2 Listiny mimo jiné stanoví, že

každý má právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných

průtahů. Vzhledem ke shora uvedeným zjištěním je proto třeba

přisvědčit stěžovateli v tom, že v řízení ve věci sp. zn. 3 Cm

353/94 Krajského obchodního soudu v Praze dochází k porušování

jeho ústavně zaručených práv. Podstatným pro toto konstatování je

způsob, jakým krajský obchodní soud přistupuje k projednání věci.

Po dobu tří let i přes opakované urgence stěžovatele nejenže

neučinil žádný procesní úkon, ale od června 1997 nedoručil

žalovanému k vyjádření změnu žalobního návrhu stěžovatele, jenž

sám vyjádření žalovaného k původnímu žalobnímu návrhu i přes

uplynutí stanovené lhůty nemá k dispozici dodnes. Námitky soudu,

že k těmto průtahům došlo v důsledku obecně známé a u tohoto soudu

také existující přetíženosti, lze stěží akceptovat. Jak již

Ústavní soud ve svých rozhodnutích opakovaně konstatoval (viz IV.

ÚS 55/94, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení - sv. 2, str.

35, C. H. Beck, Praha, 1995,

I. ÚS 5/96

, tamtéž - sv. 6, str.

335,

IV. ÚS 466/97

), je věcí státu organizovat své soudnictví tak,

aby principy soudnictví zakotvené v Listině byly respektovány.

Případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži těch, kteří

od soudu právem očekávají ochranu svých práv v "přiměřené lhůtě".

V daném případě bylo prokázáno, že Krajský obchodní soud v Praze

nejedná o právech stěžovatele v přiměřených časových dimenzích

a svou nečinností zasahuje do jeho ústavně chráněných práv.

Ústavní soud proto ústavní stížnosti pro porušení článku 90

Ústavy ČR a článku 38 odst. 2 Listiny podle ustanovení § 82 odst.

2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyhověl

a podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. b) citovaného zákona uložil

Krajskému obchodnímu soudu v Praze, aby dále nepokračoval

v průtazích ve věci vedené u něj pod sp. zn. 3 Cm 353/94 a aby

v této věci neprodleně jednal.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 10. listopadu 1998