Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 405/98 ECLI:CZ:US:1998:1.US.405.98 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal as premature since lower court proceedings remain unfinished.

Geschäftsnummer I.ÚS 405/98
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the petitioners' constitutional complaint against the Supreme Court's decision to annul lower court rulings. Petitioners argued the Supreme Court exceeded its authority by reviewing the legality of laws, violating public trial rights. The Court dismissed the appeal because the underlying civil proceedings were still pending and no final judgment existed.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb.; § 43 odst. 1 písm. e) tohoto zákona: Constitutional complaints are inadmissible if filed before final, binding judicial decisions are rendered in the underlying case.

Schlagwörter

KI-generiert
premature constitutional complaint pending civil proceedings final binding decision jurisdictional limits public trial rights

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb.
Vzhledem k těmto skutečnostem dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb., a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl (§ 43 odst.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb.
čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
Tímto postupem Nejvyššího soudu údajně došlo k porušení jedné z nejdůležitějších zásad soudního řízení, zakotvených v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, tj.
§ 16 a násl. zákona č. 335/1991 Sb.
danými v ustanovení § 16 a násl. zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, v platném znění, přezkoumával v předmětné věci zákonnost právních předpisů - tedy na sebe vztáhl pravomoci, kterými je nadán pouze Ústavní soud.
§ 4 odst. 2 ve spojení s § 20 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

I. ÚS 405/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelů M. Š., M. Š. a J. Š., všech zastoupených JUDr. P. H., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 6. 1998, sp. zn. 2 Cdon 654/97, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelé se svým návrhem domáhali zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 6. 1998, sp. zn. 2 Cdon 654/97, jímž byl zrušen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 1996, sp. zn. 35 Co 439/95, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 7. 1994, sp. zn. 10 C 102/92, a věc byla vrácena Obvodnímu soudu pro Prahu 9 k dalšímu řízení. Navrhovatelé uvedli, že Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9, jímž byla zamítnuta žaloba na uzavření dohody o vydání nemovitostí podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Nejvyšší soud ČR však v dovolacím řízení oba uvedené rozsudky zrušil, neboť dle jeho stanoviska byli navrhovatelé, kteří podle jejich tvrzení získali nemovitost na základě řádně uzavřené kupní smlouvy, protiprávně zvýhodněni ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 ve spojení s § 20 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb. Navrhovatelé napadli rozsudek Nejvyššího soudu ČR proto, že dle jejich názoru dovolací soud v rozporu se svými pravomocemi,

I. ÚS 405/98

danými v ustanovení § 16 a násl. zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, v platném znění, přezkoumával v předmětné věci zákonnost právních předpisů - tedy na sebe vztáhl pravomoci, kterými je nadán pouze Ústavní soud. Tímto postupem Nejvyššího soudu údajně došlo k porušení jedné z nejdůležitějších zásad soudního řízení, zakotvených v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, tj. právo každého, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti, a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.

Po posouzení všech uvedených skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh je zjevně neopodstatněný. Jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, věc byla vrácena Obvodnímu soudu pro Prahu 9 k dalšímu řízení, to znamená, že řízení o žalobě na uzavření dohody o vydání nemovitostí dosud nebylo skončeno, v předmětné věci dosud nebylo pravomocně rozhodnuto s konečnou platností. Ústavní stížnost tedy byla podána předčasně, ústavní soud zatím nemá o čem rozhodovat. Není přípustné, aby Ústavní soud vstoupil do dosud neskončeného řízení v době, kdy o nároku navrhovatelů nebylo rozhodnuto a posuzovat, zda nedošlo k porušení ústavních práv navrhovatelů. Z těchto důvodů bude nezbytné, aby navrhovatelé vyčkali rozhodnutí obvodního soudu, nebudou-li s ním spokojeni, podali poté opravný prostředek a teprve následně mohou podat ústavní stížnost.

Vzhledem k těmto skutečnostem dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb., a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl (§ 43 odst. 1 písm. e) tohoto zákona).

Poučení, Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 2. listopadu 1998

JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu