Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 68/97 ECLI:CZ:US:1997:3.US.68.97 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal against appellate court's refusal to postpone hearing due to lawyer's conflict.

Geschäftsnummer III.ÚS 68/97
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a litigant against the Plzen Regional Court's refusal to postpone an appeal hearing. The litigant argued that the appellate court violated their right to court protection by proceeding in their absence after their lawyer requested a postponement twice. The court held that the complaint was unfounded because the lawyer, having full power of attorney, is responsible for notifying the client and resolving scheduling conflicts without court intervention.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 2 al. 1 zák. č. 182/1993 Sb.; § 49 al. 1 o. s. ř.; The right to court protection does not require courts to postpone hearings when a lawyer with full power of attorney misses a session due to personal scheduling conflicts, as the lawyer is obligated to inform the client and manage such issues.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal right to court protection lawyer scheduling conflict postponement of hearing full power of attorney appellate court procedure litigant absence

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 2 al. 1 zák. č. 182/1993 Sb.
§ 30 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb.
předsedy senátu (§ 30 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb.) vyjádřil tak
§ 42 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb.
(§ 42 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb.), že její tvrzení odmítl
§ 76 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.
§ 82 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.
výrokem (§ 82 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.).
§ 54 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.
odvolat (§ 54 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.).
§ 49 al. 1 o. s. ř.
se písemnost pouze tomuto zástupci (§ 49 al. 1 o. s. ř.)"; je
§§ 16, 26 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb.
(§§ 16, 26 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii).
§ 115 odst. 2 o. s. ř.
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
(čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), navrhl, aby

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

K povinnostem advokáta při zastupování a soudu při odročování soudního řízení

Ústavní soud

rozhodl v III. senátě ve věci ústavní stížnosti

J. J. proti Krajskému soudu v Plzni, t a k t o :

Ústavní stížnost se z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Včas podanou ústavní stížností (§ 72 odst. 2 al. 1 zák. č.

182/1993 Sb.) brojí stěžovatel proti postupu a rozhodnutí

Krajského soudu v Plzni (rozsudku ze dne 16. prosince 1996, sp.

zn. 15 Co 755/96) a tvrdí, že obecný soud, jako soud odvolací,

v jeho občanskoprávní věci jej nepředvolal k odvolacímu jednání,

jednal a o jeho odvolání do rozsudku soudu I. stupně rozhodl

v jeho nepřítomnosti; protože tím obecný soud jako orgán veřejné

moci porušil ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu

(čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), navrhl, aby

Ústavní soud napadené rozhodnutí svým nálezem zrušil.

Účastník řízení, Krajský soud v Plzni, proti jehož

rozhodnutí (a postupu) ústavní stížnost směřuje, se k ní podáním

předsedy senátu (§ 30 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb.) vyjádřil tak

(§ 42 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb.), že její tvrzení odmítl

s poukazem na to, že ve stěžovatelově věci k žádosti jeho

právního zástupce nařízené odvolací jednání již jednou odročil

a že důvody pro další odročení nepokládal za natolik důležité,

aby odvolací jednání odročoval podruhé; navrhl proto, aby Ústavní

soud ústavní stížnost zamítl.

Vedlejší účastník řízení, I. P. (§ 76 odst. 2 zák. č.

182/1993 Sb.), svého práva z vedlejšího účastenství nevyužil, ke

stěžovatelově ústavní stížnosti se nevyjádřil a ústního jednání

o ní se nezúčastnil.

Ústavní stížnost není důvodná.

Z obsahu spisu obecného soudu (Okresního soudu v Plzni, sp.

zn. 11 C 531/94) Ústavní soud zjistil, že před tímto soudem byl

stěžovatel z dohody o uznání dluhu (z titulu nevyúčtovaných

záloh) žalován o částku 69 500 Kč, že rozsudkem obecného soudu

I. stupně ze dne 29. dubna 1996 byl k úhradě této částky spolu

s příslušenstvím a náklady řízení zavázán, že proti tomuto

rozhodnutí podal odvolání, o němž odvolací soud rozhodl

potvrzujícím rozsudkem dne 16. prosince 1996; z obsahu spisu je

dále patrno, že stěžovatel byl v opravném řízení zastoupen

advokátem, který o odročení již zmíněného odvolacího jednání

požádal dvakrát, a to poprvé proto, že v den nařízeného

odvolacího jednání se měl zúčastnit sněmu České advokátní komory,

podruhé pak proto, že na den odročeného odvolacího jednání "byl

pozván na okresní státní zastupitelství k seznámení s výsledky

vyšetřování v jiné trestní věci".

Stěžovatelovy výtky vůči postupu odvolacího soudu neobstojí;

jestliže nebyl stěžovatel k odvolacímu jednání odvolacím soudem

obesílán, stalo se tak zcela ve shodě se zákonem, dle něhož,

"má-li účastník zástupce s plnou mocí pro celé řízení, doručuje

se písemnost pouze tomuto zástupci (§ 49 al. 1 o. s. ř.)"; je

proto vždy věcí zástupce, aby zastoupeného o jednání soudu (jiném

procesním úkonu) sám uvědomil. V případech, kdy zástupce žádá

soud, aby již nařízené jednání přeložil na jiný termín, není věcí

obecného soudu - pokud uváděné důvody neshledá dostatečně

závažnými - aby o svém odmítavém stanovisku k takové žádosti

žadatele uvědomoval; i v takovém případě je věcí zástupce,

zejména je-li jím advokát, aby se sám a zavčas o osudu své

žádosti přesvědčil a stanovisku obecného soudu přizpůsobil režim

svého pracovního dne. Časová kolize zástupce mezi zastupováním

u různých jednání (procesních úkonů) zpravidla není dostatečně

závažným důvodem pro to, aby kterékoli již nařízené jednání

(procesní úkon) bylo odročováno, neboť je na samotném zástupci,

aby - bez újmy na procesním postavení a zájmech zastupovaného

- nastalou kolizi podle své vůle a výběru řešil substitucí

(§§ 16, 26 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii).

Zásad spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny

základních práv a svobod) z důvodů obdobných těm, jimiž podkládá

stěžovatel ústavní stížnost v této věci, se proto nemůže

dovolávat ten účastník řízení před obecnými soudy (jinými orgány

veřejné moci), který, ač řádně a zavčas (§ 115 odst. 2 o. s. ř)

o jednání obecného soudu (jiného orgánu veřejné moci) uvědoměn,

toto jednání zmeškal, a to pro příčiny tkvící v jeho nedostatečné

procesní obezřetnosti nebo ten, kdo řádné a včasné uplatnění

svých procesních práv zanedbal; totéž platí i v případech,

spočívá-li nedostatek procesní aktivity či obezřetnosti na straně

advokáta, jehož si účastník řízení před obecnými soudy (jinými

orgány veřejné moci) zvolil a který za řádný výkon převzatého

zastoupení zastoupením podle zákona a pravidel svého povolání

odpovídá.

Z důvodů takto vyložených byla ústavní stížnost stěžovatele

shledána jako nedůvodná, a proto bylo o ní rozhodnuto zamítavým

výrokem (§ 82 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí Ústavního soudu se nelze

odvolat (§ 54 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.).

V Brně dne 12. 6. 1997